Starý Knín
Před pár dny se mi ozvala jedna spoluobčanka s tím, že ve Starém Kníně, přesněji na okraji jeho intravilánu, se děje cosi nekalého. Na pozemku usedlosti č.p. 321 ve Starém Kníně, kterou nedávno koupilo jedno eseróčko, se prohánějí bagry a bagrují a bagrují. A buldozery buldozerují. Atd.
Cosi tam má vyrůst. Prý slepičárna. Velká, životní prostřední notně zamořující, zejména občanům žijícím v sousedství onoho megalomanského díla. Ale i v širším okolí. Protože něco takového by opravdu nemělo dosah pár metrů.
Dotyčná paní mluvila o petici. Čemuž se není co divit, protože pokud by šlo o tak rozsáhlou stavbu, bylo by to opravdu krajně znepokojivé a hodné právního sporu. A zda má opravdu jít o tak megalomanskou stavbu, po pravdě řečeno, nevíme, protože firma se příliš neobtěžovala občany města informovat – třeba napsáním článku do Novoknínského zpravodaje, kde by své záměry vysvětlila a svůj projekt představila.
- Neboli
- buď chystá – v tom horším případě – něco opravdu nechutného,
- nebo – v tom lepším případě – hrubě odflákla své – anglicky řečeno – PR = public relations, v překladu vztahy s veřejností.
- Nebo je na tom od obojího něco.
Rozrytá plocha opravdu není nepatrná
Co víme a co nevíme:
Krátce řečeno: víme toho málo, prakticky jen to, co vidíme na vlastní oči – můžeme se spíše jen dohadovat.
Na pozemcích firmy opravdu probíhají poměrně rozsáhlé terénní úpravy – konkrétně na pozemku parcelní číslo 994 v katastrálním území Starý Knín o rozloze 15105 metrů čtverečných (nebo čtverečních, ale myslím, že za spisovné se považují spíše tvrdé koncovky), tj. malinko přes jeden a půl hektaru. Uvedený pozemek je rozrytý v podstatě kompletně, snad s výjimkou okrajů. přičemž snahou bylo učinit jeho plochu rovnou. Pozemek je veden v katastru nemovitostí jako orná půda a vlastníkem je výše zmíněné eseróčko (bližší zmínky o firmě naleznete níže – jsou převzaty z veřejně dostupných zdrojů, takže k jejich vyhledání nebylo nutné kdovíjaké pátrání). Ani podle platných územních plánů není považován za zastavitelný.
Pro ty, kdo nemají příliš představu o jakou plochu se jedná: v současnosti se pro výstavbu rodinných domků poměrně často prodávají pozemky o rozloze zhruba 1000 m2. Neboli na uvedený pozemek by se vešlo patnáct takových parcel. Dobrá, připusťme, že něco by zabraly příjezdové cesty apod., pak by těch parcel mohlo být třeba „pouhých“ dvanáct až čtrnáct. Nicméně by šlo o pozemky pro domy s poměrně rozlehlými plochami okolo. Ti, kdo pamatují přidělování stavebních parcel před více než třiceti lety, tj. za vlády udatného kmene Komančů, možná si vzpomenou, že tehdy byly normou pozemky o rozloze 600 m2. Takových „totalitních“ rodinných domků by se tam vešlo 25. Vezmeme-li opět v úvahu, že něco zaberou cesty apod., počet může klesnout řekněme na dvacet, ale ani to není úplně zanedbatelné číslo.
Pokud by celá tato zplanýrovaná plocha měla být zastavěna obrovskou halou o uvedené ploše, šlo by opravdu o megalomanskou stavbu, která, pokud by se měla uskutečnit a sloužit opravdu k živočišné výrobě, by byla zralá (pakliže by odpor neuspěl u nižších instancí) na žalobu u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Tedy i v případě, že by takto byla zastavěna třeba „jen“ třetina plochy (přece jen počítejme, že by bylo dobré mít možnost mezi těmi halami nějak projíždět, odklízet trus oněch slepic apod.). Protože by životní prostředí obyvatel poměrně širokého okolí opravdu výrazně zhoršovala.
Na okraji pozemku je navážka, uprostřed byla část povrchu pro změnu odbagrována
Možná to ale nebude tak žhavé – z druhé až třetí ruky jsem zaslechl, že to má být citlivější verze slepičárny – s jakýmsi volnějším výběhem. Ne úplně volným, volnějším, než jsou klecové chovy. Drůbež by byla chována v pojízdných klecích, jimž by ovšem chybělo dno, takže slepice by se mohly pást. Něco podobného známe u některých drobných chovatelů králíků.
Zdůrazňuji, že tuto možnou podobu chovu jsem si odvodil z toho, co jsem slyšel, a nemohu zaručit, že to má být opravdu takto. Otázkou samozřejmě je, jak by bylo řešeno přenocování a přezimování chované drůbeže, je možné, že větší zátěží pro životní prostředí a pohodu okolí by mohlo znamenat spíše toto než ony volnější výběhy. Každopádně o tom, zda proběhlo posuzování vlivu provozu na životní prostředí (EIA) a s jakým výsledkem, mi není nic známo. (A nic moc o tom – tedy obecně o té drůbežáně – nevědí ani dva zastupitelé, se kterými jsem v týdnu o věci mluvil.)
Nicméně pro tuto variantu mluví to, že na zplanýrovaném pozemku jsem nenašel žádné zářezy pro budoucí základové zdivo – pokud by někdo planýroval terén pro tyto účely, bylo by logické, aby rovnou vyrýpal i ty základy. A pokud by se snad čekalo na stavební povolení (nevím, jak to s ním je), snad by bylo jednodušší počkat i s tím planýrováním, aby se v případě, že to s tím povolením nevyjde, nedělala zbytečná práce. A ještě jedna věc mluví pro takovouto variantu: pokud by se zde měla stavět hala, měla by být skryta ornice a odvezena pryč – tady se zdá, že byla „jen“ převezena z jedné části pozemku na druhou (ale to může být mé pouhé zdání).
Ani v takovém případě nehodlám nikoho odrazovat od podpisu případné petice – jednak si opravdu ani zdaleka nejsme jisti, co se opravdu chystá, jednak pokud firma chtěla podobnému rozruchu předejít, měla o svých záměrech včas informovat.
Hospodářské budovy usedlosti byly zbourány – nacházely se v levé části snímku
Dodejme, že firma se příliš citlivě nechová ani k zakoupenému areálu – z celé usedlosti k pátku 06. března 2020 zůstalo stát pouze obytné stavení, oplocení a vrata; hospodářské budovy byly zbourány. Je možné, že firma na jejich místě plánuje například výstavbu nějakých obslužných provozů apod. Což by samozřejmě znamenalo nějaké zemní práce i tam – a tady může nastat problém: intravilán Starého Knína je územím z archeologického hlediska nikoli bezvýznamným – v okolí byly nalezeny poměrně vzácné středověké kachle, a to v množství nikoliv nepatrném. Bylo by tedy velmi žádoucí dávat pozor i na toto.
Aktualizace 2020-03-11 – zatím polooficiální informace:
Slepičárna by opravdu měla být tvořena „pojízdným kurníkem“, který by se postupně přesouval po pozemku. Po spasení porostu v jedné sekci by se přesunul do další, zatímco ta spasená by byla oseta novou potravou. Uvedené zařízení by tedy mělo působit relativně málo problémů. Město nabídlo firmě místo k prezentaci jejího projektu, ta ji zatím nedodala. Až se tak stane, projekt by měl být zveřejněn na oficiálním městském webu.
Provedené zemní práce se uskutečnily bez jednání s úřady (hygienou, veterinou, stavebním úřadem), lze tedy očekávat, že firmu čekají určité komplikace.
Konec aktualizace z 2020-03-11 – následuje pokračování původního textu
Pokračování textu →
Miloš Hlávka
Miloslav Beneš
