Jedna hruška zralá…

Ještě jednou1 se vracím k osudu našich židovských spoluobčanů za II. světové války.

Dostalo se mi zatím dvou zpráv o tom, že Rubínovy2 dcery se jmenovaly Eva a Dita (nikoli Hana, jak je uvedeno v databázi obětí). Zkusil jsem se tedy zamyslet nad několika možnými vysvětleními:

  1. Dita Rubínová válku přežila. Teoreticky to (neznaje podrobností) jsem to vyloučit nemohl, ale nezdálo se mi to pravděpodobné. Proti této hypotéze stála existence oné Hany, která by zde, pokud Rubínovi měli jen dvě dcery, byla jaksi navíc.

  2. Rubínovi z Nového Knína buď odstěhovali jinam než na Dobříš. Zkusil jsem tedy hledat v databázi obětí „konečného řešení židovské otázky“3 Ditu Rubínovou. Marně, nikdo toho jména a příjmení se v ní nenachází. Pravda, objevila se mi v ní jedna Edita Rubinová, před deportací bytem v Praze II, Schwarze Gasse 44 (Černá 44). Transportem Ba-805 odsunuta z Prahy do Terezína 10. srpna 1942, následně pak byla 4. října 1944 transportem En-414 odvezena do Osvětimi, kde později zahynula (přesněji: byla zavražděna; myslím si, že vražda zůstává vraždou i při té nejúzkostlivější „politické korektnosti“). Jenže ta se narodila 24.11.1923, tj. na začátku okupace již nebyla školačkou. Ostatně v uvedené ulici byla jedinou osobou tohoto příjmení, takže by se opět naskýtala otázka, co se stalo se zbytkem rodiny. Hledal jsem rovněž osoby jménem Eva Rubínová, v seznamu obětí nacistického „konečného řešení“ jsou tyto osoby celkem dvě. Druhá Eva Rubínová se narodila 31.05.1926 (o necelý rok dříve než ta dobříšská), před deportací žila v Praze v Sokolské ulici, poté byla vysídlena do Terezína a odtud později do Rigy, kde zahynula. Z obětí „konečného řešení“ žily v uvedené ulici ještě dvě osoby téhož příjmení: Gustav Rubín narozený 07.08.1891 a Rubínová Berta narozená 06.04.1888. Obě osoby měly podobný osud jako uvedená Eva Rubínová: zahynuly v Rize.

  3. Hana Rubínová se sice oficiálně jmenovala opravdu Hana, ale známá byla pod všeobecně rozšířenou přezdívkou Dita (případně si nechala změnit jméno na Hanu dodatečně, ale proč by to dělala?). Tato možnost se mi zdála jako nejpravděpodobnější (a nakonec mi ji víceméně potvrdil pozdější rozhovor s jedním z pamětníků; mohl bych tedy body 1. a 2. smazat, ale nakonec jsem tak neučinil, protože zejména informace uvedené v bodě 2. jsou zajímavé – přinejmenším v tom, že cosi naznačují o četnosti tohoto příjmení.

Dále jsem se dověděl, že Rubínovi v Novém Kníně žili ještě na začátku okupace. Podle vzpomínky, kterou jsem slyšel 17. července, dcery Rubínovy „vítaly“ německé vojáky na náměstí u kašny, kde je „učily česky“. Konkrétně je učily vyslovovat: „Jedna hruška zralá a druhá nezralá…“ Pro Němce bylo obtížné vyslovit „z“ před „r“, takže místo toho zřejmě vyslovovali „s“. Přidáme-li k tomu, že v některých jazycích nejsou obvyklé dlouhé nepřízvučné slabiky (jako například v češtině ve slově „zralá“), lze si domyslet, co Adolfovi vojáci opravdu vyslovovali, a představit si, jaké veselí to asi budilo4. Děvčata samozřejmě nemohla tušit, že za relativně velmi krátkou dobu se soukmenovci těchto vojáků postarají o to, aby je veškerý smích už navždy přešel.

Z rozhovoru, který proběhl 12. srpna, jsem se od pamětníka5 dověděl, že Rubínovi se opravdu přestěhovali na Dobříš, a to k Blochovým6, rodičům paní Rubínové, protože ti už pro svůj věk nebyli s to vést svůj dobříšský obchod. Tam je zastihlo utužování poměrů a konečně i transporty. Nejprve do Prahy do Holešovic, kde měli být nějakou dobu umístěni ve Veletržním paláci, pak následoval převoz do Malého Trostince7, kde byli povražděni. Dotyčný pamětník si nevzpomíná, že by pobývali v Terezíně, ale ono není divu: zdrželi se tam opravdu minimální dobu. Podle serveru holocaust.cz je do Terezína přivezl transport transport Bd (04.09.1942 Praha ➙ Terezín) a do Malého Trostince odvezl transport Transport Bk (08.09.1942 Terezín ➙ Malý Trostinec), tj. Terezín byl sotva čtyřdenní zastávkou na jejich pouti vstříc záhubě.

A rovnou dodejme, že jeden z občanů, kteří transport do Malého Trostince přežili, v Novém Kníně působil a byl zde svého času všeobecně známý: šlo o pana Münze8, který byl dlouhou dobu knínským zubařem; osobně se na něj – či aspoň na jeho příjmení – matně pamatuji přinejmenším z dob začátků své školní docházky, tj. z konce 60. let 20. století. Při příjezdu do Malého Trostince se přihlásil, když se nacisté zajímali o případné zámečníky. Dostal se tak do minských kasáren, kde tehdy sloužili vojáci Tisova Slovenského štátu, povolaní jakožto spojenci nacistického Německa do války proti SSSR. Panu Münzovi se s některými z nich podařilo navázat spojení. Navíc dva z nich uvažovali o dezerci a přeběhnutí k běloruským partyzánům a pan Münz vycítil šanci. Možnost útěku údajně nabízel i Ludmile Ledererové, ale ta odmítla, domnívajíc se, že zůstane-li s rodinou, snáze společně přežijí nadcházející těžkou dobu. Jeden ze slovenských vojáků sice od záměru přeběhnout nakonec upustil, ale s druhým z nich pan Münz opravdu uprchl. Díky tomu se dožil konce války a působil pak ještě dlouhou dobu ku prospěchu svého okolí. Zemřel údajně někdy předloni ve věku nějakých 97 let.

Miloš Hlávka

P.S.:

Vítány budou další vzpomínky, upřesnění, a pokud někdo z pamětníků napíše do Novoknínského zpravodaje třeba i souvislejší vzpomínky, určitě se na něj nebudu zlobit, že mi konkuruje. Myslím, že (nejen) tato smutná kapitola našich dějin si zaslouží důkladné zmapování.

MH

1 První článek vyšel v Novoknínském zpravodaji 1/2010 pod názvem Na koho bychom neměli zapomenout, později jsem jej umístil na blog: https://novyknin.wordpress.com/2011/06/11/na-koho-bychom-nemeli-zapomenout, druhý článek vyšel v čísle 6/2011 pod názvem Spoluobčané, které pohltila šoa a je rovněž umístěn na blogu, a to na adrese https://novyknin.wordpress.com/2011/07/04/spoluobcane-ktere-pohltila-soa/.

2 V textu budu používat variantu s dlouhým „í“. Je to tak u pamětníků vžité a je možné, že „nabodeníčko“ se ztratilo. Buď bylo považováno za nepodstatné v tehdejších židovských matrikách nebo činilo potíže nacistům, kteří si jinak za Protektorátu evidovali oběti svého „konečného řešení“ s naprostou „německou důkladností“. Ta „nabodeníčka“ nad „i“ totiž v databázi chybějí nejen u rodiny Rubínových. Přímo trklo mě to nedávno u příjmení Roubíček (Roubiček), notoricky známého z mnoha židovských anekdot.

3 Tj. opět v databázi obětí na webu http://www.holocaust.cz

4 Tato vzpomínka není ověřena z jiného zdroje. Nicméně je od důvěryhodné pamětnice (jejíž jméno zde neuvádím, nevěda, zda by s tím souhlasila) a navíc podle mě takového rázu, že by jen těžko mohla být vymyšlena.

5 Uvedený pamětník mi už po uveřejnění mého prvního článku děkoval, že jsem ho nejmenoval. Neučiním tak tudíž ani tentokrát.

6 Pokud jde o Blochovy z Dobříše, v databázi obětí se nacházejí celkem čtyři osoby: Bloch Jakob, narozený 27.03.1874 zahynul v Treblince, Blochová Anna, narozená 29.03.1881, byla zavražděna v Osvětimi, zatímco Bloch Vilém, narozený 17.10.1908, a Blochová Miroslava, narozená 23.09.1908, skončili v Malém Trostinci.

7 Více jsem o vyhlazovacím táboře Malý Trostinec (rusky Малый Тростенец, bělorusky Малы Трасьцянец, v anglojazyčných pramenech jej lze většinou najít jako Maly Trostenets), kde za války skončili téměř všichni naši židovští spoluobčané, uvedl v prvním článku na toto téma.

8 Doufám, že jsem pravopis jeho příjmení nezkomolil. Nicméně v databázi obětí je celkem 36 nositelů a nositelek tohoto příjmení právě v této (či v přechýlené) podobě.

Reklamy
Galerie | Příspěvek byl publikován v rubrice Dějiny, Náboženství, Nový Knín se štítky , , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

5 reakcí na Jedna hruška zralá…

  1. Pavla napsal:

    Dobrý večer, brouzdám si tak netem a co nenajdu.
    Mám jako práci do školy sestavit rodový vývod a prarodiče mého dědy byli oba židé. Maminka se jmenovala Anežka Rubínová (z Bernartic). Podle mapy je to sice trošku dál od Knína, ale nějaká vzdálená příbuznost by tam být mohla.
    Každopádně někdy ke konci měsíce pojedu do Národního Archivu-podívat se do matrik, tak možná napíšu až budu něco vědět…ale moc dopodrobna jít nechci 😉

    • Miloš Hlávka napsal:

      To by mohlo být zajímavé.
      Mezi obětmi Adolfova „konečného řešení židovské otázky“ z Bernartic je celkem 17 osob, Příjmení Rubín nesou tři z nich:
      – Bohumil Rubín, narozen 06.06.1891,
      – Josef Rubín, narozen 23.11.1922
      – Hilda Rubínová, narozena 20.06.1895,
      všichni tři (stejně jako většina bernartických obětí) se dostali přes Terezín do Osvětimi, kde byli zavražděni.
      (http://holocaust.cz/cz/victims#birth_date_day=–&language=cz&page=2&birth_date_month=–&birth_date_year=–&before_place=Bernartice&victims=1)

      V každém případě děkuji za příspěvek a přeji hodně úspěchů v pátrání.

      Miloš H.

      • Pavla napsal:

        Včera jsem tedy byla v Národním Archivu.
        Můj pradědeček byl Oskar Penížek. Jeho rodiči byli Vítězslav (Šalamoun) Penížek (nar. 1877) a Anežka (Agnes) Rubínová (nar. 6.10.1877 v Bernarticích). Rodiči Anežky byli Josef Rubín a Sara Löbl.

        Vámi uvedený Josef Rubín nemůže být Anežčin otec kvůli roku narození. Příbuzný to ale nejspíš bude-Anežka mohla mít bratra (aby se jmenoval Rubín, protože sestra a její děti by se po svatbě jmenovali po manželovi) a daný Josef mohl být jeho syn či vnuk.

        Snad jsem to napsala pochopitelně. Asi Vám to nepomůže, tak jen tak pro informaci 🙂 Má školní práce končí generací Anežky a Vítězslava, takže už dál dopodrobna nepůjdu.

  2. Pavla napsal:

    Ještě jsem chtěla dodat, že Oskar i Vítězslav jsou z obce Hlavatce (okr. Tábor). O stránkách holocaust.cz vím. Našla jsem tam i to, že příjmení Penížek bylo docela rozšířené (min. v lokalitě J Čech). Většina z nich ale skončila v koncentračních táborech…
    Proto je nás s tímto příjmením jen velmi, velmi málo. Navíc jsem zjistila, že větší část mých „jmenovců“ se tak nejmenuje „originálně“, ale proto, že si jeden pán kdysi změnil jméno z Peníšek na Penížek 😉

Zde je možno zanechat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s