Náměstí – a co s ním

Ačkoli vkus, pokud jde o architektu, se může různit, většina občanů se pravděpodobně shodne na tom, že hlavní náměstí by mělo být vizitkou města a na nynějším vzhledu toho novoknínského je co zlepšovat. Jenže co dřív, co potom – a jak? Na to se už názory mohou různit. Proto rovnou předesílám, že následující řádky obsahují výlučně mé názory, které nemusí být ani zdaleka shodné s názory redakce či dalších spoluobčanů a spoluobčanek, případně návštěvníků a návštěvnic města.

Začněme současným stavem nároží náměstí Jiřího z Poděbrad a Pivovarské ulice. Myslím, že asi nebudu sám, kdo jej považuje asi za nejhorší jizvu na tváři města. Místo, kdy nyní stojí (už přes dvacet let) provizorní bufet a navazující severní strana Pivovarské ulice zcela jednoznačně volají po opětovném zastavění1. Výhodou zde je to, že pozemky jsou majetkem města, nevýhody jsou tři. Jednou z nich jsou věcná břemena ve prospěch přístupu na parcely, na které se nyní nelze dostat jinudy, druhou nutnost přeložky inženýrských sítí (včetně nové kanalizace) právě přes ty pozemky, které by bylo žádoucí zastavět. A konečně by zde byl velmi žádoucí i archeologický průzkum. Urbanisticky důležité je zejména zastavění již zmíněného nároží. Protože náměstí by svědčila větší sevřenost, dalo by se uvažovat o tom, že tento nárožní dům by se co nejvíce přiblížil k vozovce i za tu cenu, že chodník by zde byl veden podloubím. Další domy v Pivovarské ulici by už mohly být oproti tomu prvnímu o několik metrů odsazeny.

1. Dům čp. 44 na náměstí v Kouřimi (autor: Ing. arch. Jan Bočan)

1. Dům čp. 44 na náměstí v Kouřimi (autor: Ing. arch. Jan Bočan)

Samozřejmě by mělo jít o zástavbu městského typu, tj. o řadové domy (nejlépe patrové s nebytovými prostory v přízemí) přiléhající k uliční čáře. Jiné řešení by ostatně jednak neschválili památkáři, jednak by to nebylo snad ani technicky možné kvůli malé hloubce parcel. Žádoucí by byly sedlové střechy rovnoběžné s uliční čárou. Menší shodu očekávám v názoru na vzhled fasád. Někdo by si zde možná dokázal představit napodobeniny barokních či jiných historických průčelí, protože když už jsme ta památková zóna, tak ať i ty nové baráky vypadají tak nějak památkově. Osobně bych však dal přednost tomu, aby se zde vzniklé novostavby nijak nestyděly za to, že vznikly na začátku 21. století. I takové budovy mohou velmi citlivě zapadnout do historického prostředí. Jako jedno z nejzdařilejších řešení bych uvedl dům čp. 44 na náměstí v Kouřimi (viz obrázek 1), jehož jehož autorem byl přední český architekt Jan Bočan2. To stavení dává jasně najevo dobu svého vzniku, působí naprosto moderně, a přitom nijak neruší. Historizující vzhled má naopak své místo při obnově fasád nevhodně zmodernizovaných budov. Pokud původní fasáda byla průměrná, stačila by přibližná replika (jako se stalo například při obnově domu čp. 59 na náměstí), byla-li hodnotnější, zasloužila by si co nejvěrnější obnovu původního stavu. Například zrovna poslední dosud neopravená budova školního areálu (ta, v níž je i knihovna), by si podle mě zasloužila vrátit empírový vzhled, a to včetně balkónu nad hlavním vchodem.

Rovněž by bylo vhodné potlačit rušivý vliv obchodního domu vedle Mincovny. Osobně byl bych pro to, aby rušivá budova, nevhodně odstupující od historické uliční čáry, byla „odstíněna“ od ulice novou zdí, v níž by mohla vzniknout i replika někdejší brány do dvora Mincovny. Rušivý vliv této budovy od Potůčku by pomohla zmenšit znovuvýstavba části hospodářských budov patřících kdysi k Mincovně – konkrétně aspoň části křídla přiléhajícího k Hornické (či Havířské) ulici. Využití by se jistě našlo – například by tam šlo umístit veřejné WC. Neuškodila by jistě ani nějaká úprava samotného obchodního domu, ale to závisí především na vlastníku.

2. Lampa na náměstí v Kouřimi

2. Lampa na náměstí v Kouřimi

K náměstí patří pochopitelně nejen domy, ale také například lampy pouličního osvětlení, sochařská výzdoba a další inventář. Novoknínské lucerny, které jsou poměrně přesnými replikami pouličních lamp z 19. století, jsou jedním z možných řešení, i když by bylo možno použít i hodnotné moderní svítilny – a zase mi to nedá, abych nepřipomněl náměstí v Kouřimi. Tamní lampy, inspirované sice secesí, jinak však ztvárněné velmi současně (viz obrázek 23), se mi opravdu líbí.

Revitalizaci by si zasloužilo i samotná plocha náměstí. Obávám se však, že s tím nepůjde pohnout, dokud se nevyřeší parkování autobusů. Pak by mohla být parkování vyhrazena jen horní (jižní) polovina náměstí4, zatímco v polovině severní by mohla vzniknout klidová zóna pro setkávání občanů, kulturní akce pod širým nebem, veřejná shromáždění, farmářské trhy apod. Tato část náměstí by se mohla dočkat vhodného architektonického řešení a být příjemným místem k pobytu. Jako inspiraci bych navrhoval například náměstí Jaromíra Hrubého v Kardašově Řečici (viz obrázek 35). Podotýkám, že by šlo o inspiraci jen velmi volnou, protože na ztvárnění tamního náměstí je mimo jiné zřetelně vidět to, že Kardašova Řečice leží v jihočeské rybniční oblasti. Rákosí nebo orobinec na novoknínské náměstí pochopitelně nepatří – jeho ztvárnění by se pochopitelně muselo inspirovat pro změnu charakterem okolí našeho města. A více brát ohled na jeho památkový charakter.

03. Náměstí Jaromíra Hrubého v Kardašově Řečici

03. Náměstí Jaromíra Hrubého v Kardašově Řečici

Je mi jasné, že v dobách hospodářské krize je možná poněkud předčasné spřádat velké architektonické či urbanistické sny. Ale jednou může nějaká příležitost přijít a bylo by krajně nešťastné, pokud by byla na dlouho zmařena novou zástavbou sice trvalejšího rázu, leč s „kvalitami“ nynějšího provizorního bufetu.

Miloš Hlávka

1Neměl bych nic ani proti zastavění přilehlé části Masnerovy ulice, totiž dvora, který dnes využívá firma Relma (jak dosvědčuje např. plán stabilního katastru z roku 1840, přinejmenším jeden dům tam tehdy stál). Zde to ovšem – vedle stanoviska Povodí Vltavy (nacházíme se příliš blízko toku Kocáby) – závisí na soukromých majitelích tohoto pozemku. Ale Pivovarská ulice je určitě mnohem důležitější.

2Jan Bočan (17. října 1937 – 7. prosince 2010 – letos jsme si připomněli jeho nedožité 75, narozeniny) byl český architekt, autor mj. nynější odbavovací haly pražského Hlavního nádraží, případně československého (nyní slovenského) velvyslanectví v Londýně. Jeho dcerou je herečka Mahulena Bočanová.

3Další obrázky z Kouřimi lze najít na adrese http://fotki.yandex.ru/users/milos-hlavka/album/143977/.

4Osobně bych byl rád, pokud by ti, kdo v Novém Kníně parkují celodenně, protože zde přestupují z auta na autobus, mohli nechat svá auta v sousedství budoucího parkoviště autobusů. Jenže kde tam na to vzít místo?

5Více obrázků z Kardašovy Řečice lze nalézt na webové adrese http://fotki.yandex.ru/users/milos-hlavka/album/138590/

Napsáno pro Novoknínský zpravodaj, uveřejněno v čísle 10/2012

Následující řádky jsou bonusem pro čtenáře a čtenářky tohoto blogu (v příspěvcích pro Novoknínský zpravodaj se přinejmenším co do rozsahu „autocenzuruji“ – musí se tam vejít i jiné články než ty moje).

Především bych trošku charakterizoval města, která jsem už v článku uvedl jako inspirující příklady.

Kouřim je stejně jako Nový Knín – někdejším královským městem. Dokonce o něco významnějším – jednak mělo postavení královského města již ve 13. století (a jemu předcházelo hradiště Stará Kouřim na protějším vrchu), jednak bylo od počátku založeno jako město hrazené (zbytky opevnění dodnes patří k nejzachovalejším v Čechách) – Knín nikdy hradby neměl, ostatně knínské terénní podmínky by výstavbě hradeb beztak nepřály nepřály. Podle Kouřimi byl dokonce pojmenován jeden z krajů středověkého českého království. Později byla Kouřim postižena stagnací (vyhnuly se jí důležité dálkové cesty) a v posledních letech Knín – pravděpodobně vůbec poprvé v historii – má více obyvatel než zmíněná Kouřim (ale na tom má zásluhu i to, že ke Knínu bylo administrativně připojeno několik vesnic vše na šesti katastrálních územích o celkové rozloze 29,62 km2, zatímco Kouřim se rozkládá na jediném katastrálním území o 1,44  čtverečných kilometrech). Jako ilustraci přidávám Bočanův dům čp. 44 zachycený v širší souvislosti východnín strany náměstí.

04. Východní strana náměstí v Kouřimi s Bočanovým domem čp.44

04. Východní strana náměstí v Kouřimi s Bočanovým domem čp.44

Kardašova Řečice je naopak co do rozlohy i počtu obyvatel větší než naše město.  Na třech katastrálních územích o celkové rozloze 45,83 km2 žije (přesněji v roce 2009 žilo) celkem 2300 obyvatel. Kardašova Řečice má za sebou minulost dvojice poddanských městeček, jež ovšem – vzhledem k těsnému sousedství – využívala například společný kostel. Už ke konci středověku se obě části Řečice dostaly pod společnou správu, avšak pozůstatkem původního majetkového rozdělení je dodnes existence dvou centrálních náměstí – větší náměstí Jaromíra Hrubého v původním západním městečku a menší náměstí Svobody, jež bylo centrem původního východního městečka. Obchodní centrum nynějšího města a značná část dopravního  provozu se soustřeďuje při hlavní silnici, která spojuje severní strany obou náměstí, což umožnilo například jižní polovinu plochy většího náměstí Jaromíra Hrubého změnit v odpočinkovou zónu s – podle mého vkusu – opravdu příznivým architektonickým zpracováním, které vzhled náměstí s památkově nepříliš cennou zástavbou výrazně obohatilo. Ostatně posuďte sami i podle dalšího obrázku.

05. Náměstí Jaromíra Hrubého v Kardašově Řečici

05. Náměstí Jaromíra Hrubého v Kardašově Řečici

Pěkně je podle mě řešena i provozní budova (do níž se, pokud si vzpomínám, vešel i bufet) uvnitř plochy náměstí v jeho živější severní části (při hlavní silnici). Zde je ovšem nutno podotknout, že s výstavbou něčeho podobného uvnitř plochy novoknínského náměstí by velmi pravděpodobně nesouhlasili památkáři – a myslím, že chápu proč. Obrázek opět přikládám, aby si čtenáři a čtenářky mohli udělat samostatný úsudek a případně se mnou nesouhlasit. (Dodatečně připsaná poznámka: ta budova navíc aspoň částečně odděluje hlavní silnici vedoucí při severní straně náměstí od jeho klidnější části.)

06. Severní část náměstí Jaromíra Hrubého v Kardašově Řečici s autobusovým nádražím

Oproti původnímu článku v Novoknínském zpravodaji zmiňme i náměstí v Mašťově v okrese Chomutov. Toto město patří k těm menším: ač rozloha tří katastrálních území, které k Mašťovu v současnosti patří, není o moc menší než ta knínská (2345,83 km2), v roce 2006 zde žilo pouze 651 obyvatel, tj. zhruba třetina knínského obyvatelstva (jde ovšem i o důsledek vysídlení dosavadního německy mluvícího obyvatelstva po roce 1945; ještě v roce 1930 zde žilo 1018 obyvatel, v roce 1880 jich bylo dokonce 1408). I zde je náměstí příjemným odpočinkovým prostorem, v tomto případě ovšem i díky odlehlosti samotného města. Hlavní silnice, která náměstím prochází, pár kilometrů západně od Mašťova končí na hranici doupovského vojenského prostoru. Bylo by to velmi příjemné místo k životu – jen tam být víc pracovních příležitostí, což je na severu Čech problém jistě ještě palčivější než v našich končinách. Je možné, že nynější řešení plochy je výsledkem vývoje několika posledních desetiletí (počítáme-li i sochařskou výzdobu, jde o výsledek vývoje několika staletí). Město je podle mě co do památkové hodnoty srovnatelné s Novým Knínem, možná ještě o něco hodnotnější – za zmínku zde stojí zejména několik měšťanských domů s hrázděnými patry a již zmíněná poměrně bohatá sochařská výzdoba od baroka po současnou tvorbu. I když zrovna moderní socha Holocaust se nachází prakticky na okraji města v sousedství zámku (který v současnosti slouží jako dětský domov).

07. Parčík uvnitř mašťovského náměstí. Není potěšením se zde posadit?

07. Parčík uvnitř mašťovského náměstí. Není potěšením se zde posadit?

08. Socha svatého Vavřince na náměstí v Mašťově

08. Socha svatého Vavřince na náměstí v Mašťově

09. Socha Holocaust poblíž zámku v Mašťově

09. Socha Holocaust poblíž zámku v Mašťově

Inspirace by tedy byla – teď jde o to, jak se jí chopit a samozžejmě kde na to vzít. Až bude dokončena kanalizace a v pokročilém stadiu řešení další úkoly, které jsou důležité pro chod města (vodovod, přivaděč vody z Chotilska) snad přijde čas i na práci na vzhledu města. Třeba v souladu s některou z uvedených inspirací, třeba jinak (třeba někoho napadně něco geniálního, prot čemu budou všechny dosavadní inspirační zdroje závistivě blednout). V každém případě si myslím, že Nový Knín by si to nesporně zasloužil.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Komunální politika se štítky , , , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zde je možno zanechat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s