Z Kozohorské ulice na Vyšehrad

Na únorovém zasedání městského zastupitelstva se projednávalo mimo jiné pojmenování nově zastavované ulice1. Nakonec zvítězilo další vžité označení Na Hlinech, ale padlo i několik dalších návrhů. Když jsem nadhodil, že ty to mohla být třeba ulice Františka Ureše (neb její pokračování téměř míjí rozsáhlý areál letního kina, o jehož vznik se pan Ureš zasloužil měrou vrchovatou), dostal jsem odpověď, že s tímto pojmenováním se počítá jinde. Dříve nebo později by totiž mělo dojít k přejmenování některých ulic. A to tentokrát z důvodů nikoli ideologických2, nýbrž spíše ryze praktických.

Vyšehrad a okolí - snad v 10.-20. létech 20. století

Vyšehrad a okolí – snad v 10.-20. létech 20. století

Když se totiž MNV v 80. letech 20. století rozhodl konečně přikročit k oficiálnímu pojmenování všech ulic na katastrálních územích Nový Knín a Starý Knín3, místy si svou práci s vymýšlením názvů ulic značně ulehčil, a to i na úkor zdravého selského rozumu. V několika případech tak pod společným názvem existuje ve skutečnosti ulic několik, vzájemně spolu souvisejících.

Asi nejkřiklavějším případem je nynější „Kozohorská ulice“. Adresu s tímto názvem totiž mají nejen stavení v převážně nábřežní ulici, která vede od vyústění ulice Na Vyšehradě směrem na Kozí Hory (tam je toto pojmenování navýsost smysluplné), ale i značná část přilehlého okolí4. Především se jedná o budovy na opačném – levém – břehu Kocáby naproti této ulici. Úplně nejvýše proti proudu Kocáby se jedná o skupinu domů kolem bývalého Sirotkova mlýna. Jak by se mohla přejmenovat, v tuto chvíli nevím; nějaký vhodný název by se ale jistě našel. Jen o něco níže pak najdeme domy stojící při cestě od lávky přes Kocábu ke vchodu do areálu letního kina. Právě zde – jak zaznělo i na únorovém zasedání zastupitelstva – by se výhledově dalo počítat s pojmenováním po panu Urešovi. A konečně je to skupina (donedávna čtyř, nyní již pěti) domků poblíž stavení čp. 328 rodiny Hampekových. Zde se nabízí například přejmout vžité označení uvedeného stavení, totiž Na Puchýrně5. Zde by rovněž bylo zajímavé zjistit, zda se v těch místech nějaké zařízení podobného určení opravdu nacházelo – poměrně starobylý vzhled budovy a sousedství – nyní již zasypaného – náhonu k Brunclíkovu mlýnu napovídá, že by na tom něco mohlo být.

Asi nejabsurdnější je to, že se „součástí“ „Kozohorské ulice“ stala poměrně dlouhá komunikace, která začíná naproti lávce k letnímu kinu a vede k lesu Vandrouši (Vondrovu vrchu) či k Betlému. Zatímco ostatní skupinky domů jsou k samotné spojnici centra města s Kozími Horami poměrně těsně přimknuté, tato cesta je na ni v podstatě kolmá a prostorově zcela svébytná. Proto by se s případným přejmenováváním dalo začít třeba právě tady. A zde by asi neměly být větší problémy ani s novým pojmenováním – aspoň já si myslím, že například název Betlémská ulice by nikomu vadit neměl.

Podobně se uvažuje i o rozdělení nynější ulice Na Vyšehradě. Jde totiž de facto o ulice dvě, s výjimkou nejvýchodnějšího úseku téměř rovnoběžné (a dvě kratší uličky, jimiž jsou tyto dvě ulice propojeny). V jejím případě však vidím menší problém: věcně správnější by bylo ponechat dosavadní název severnější větvi, kde je méně domů. Název celé lokality totiž vznikl spontánně teprve zhruba před stovkou let (kněžna Libuše tam věštírnu opravdu neprovozovala) a zasloužil se o něj dům čp. 215, který byl v této poměrně dominantní poloze (vzdáleně připomínající polohu tzv. Libušiny lázně na vyšehradské skále v Praze) postaven krátce předtím. A ten se nachází právě při slepém západním konci oné severnější větve.

Přiznávám se, že tento článek píšu s mírně smíšenými pocity. Na jedné straně jsem přesvědčen, že věcně by bylo opravdu rozumné dát některým ulicím samostatná jména, na straně druhé by to pro dotčené trvale hlášené obyvatele znamenalo spoustu byrokracie: mj. nutnost opatřit si nové průkazy totožnosti a hlásit změnu adresy na několika úřadech6.

Zatím se však zdá, že tato vlna přejmenovávání není na pořadu dne. Volební období nynějšího zastupitelstva spěje do finále a v následujících krátících se měsících před ním stojí naléhavější úkoly – zejména dát konečně aspoň trochu do pořádku povrchy oněch ulic, nejprve dlouhodobě zanedbávané v očekávání výstavby kanalizace a následně dokonale rozryté v průběhu její výstavby.

Miloš Hlávka

1Jednalo se o nově zastavovanou část cesty, která vede od sochy svatého Jana Nepomuckého na staroknínské návsi k mostu u bývalého Sirotkova mlýna a části starousedlíků je známa jako Frankova stezka. Toto neoficiální označení však bylo zavrženo, protože je vnímáno jako poněkud dehonestující vůči osobě předsedy MNV ze 70. let 20. století. Pochází totiž z doby, kdy se v nynější Paškově ulici budoval nový most přes Kocábu, ulici bylo proto nutno uzavřít. Když se určovala trasa objížďky, tehdejší novoknínské vedení zvolilo zmíněnou cestu. Přitom existovala možnost vést objížďku ulicí Pod sady a následně přes Kocábu do ulice Na Smíchově. Toto řešení by bývalo zřejmě nákladnější, avšak jeho výsledkem by byl další most použitelný i pro automobilovou dopravu v místech, kde se dodnes nachází jen lávka pro pěší.

2K tomu po roce 1989 v našem městě došlo, pokud si dobře vzpomínám, pouze v jediném případě, kdy dosavadní ulice Julia Fučíka (předtím tuším Pražská) byla rozdělena na Masnerovu (od bývalého pivovaru k vyústění mostu na Tylovo náměstí) a Tyršovu (od zmíněného mostu kolem sokolovny na konec města). Přísně vzato, myslím, že ani to nebylo zcela nutné. Jednak komunistický novinář Julius Fučík (narozený 1903) byl zavražděn nacisty už v roce 1943, takže se na stalinistických zločinech 50. let 20. století určitě nepodílel, jednak totéž jméno a příjmení nesl i jeho strýc, ideologicky zcela „bezproblémový“ hudební skladatel (1872-1916), autor mnoha pochodů, operety Dvorní intendant a řady dalších skladeb. A tak asi nejvážnějším důvodem, proč mít toto přejmenování ulice za vhodné, je ta skutečnost, že ani jeden z uvedených Juliů Fučíků neměl k našemu městu žádný bližší vztah.

3Po roce 1989 se začalo i s pojmenováváním nově vzniklých ulic na katastrálním území Sudovic, avšak ty, které existovaly předtím, nadále žádné jméno nenesou. Náprava tohoto stavu bude rovněž jedním z úkolů pro budoucnost.

4Samostatný název si tehdy uhájili obyvatelé nynější ulice V Jalovčinách, ač i u ní se uvažovalo o tom, že bude „součástí“ „Kozohorské ulice“.

5Slovo puchýrna znamená buď (podle webu Hornického spolku Stříbro na adrese http://www.hornickyspolekstribro.cz/dokumenty/hornicky-slovnik.pdf) drtírnu (či stoupovnu), ale podle Křížovkářského slovníku na adrese http://lustit.cz/puchyrna jde o synonymum pro hamr, tedy strojní kovárnu.

6Asi největšího počtu obyvatel (včetně mě) by se dotklo případné rozdělení nynější „ulice“ Sídliště. I to se totiž skládá z ulic několika, řekl bych tak čtyř. Na straně druhé si zatím nedovedu představit žádné výstižnější označení – výraz „Sídliště“ je prostě jednoznačný (neb více sídlišť než to jedno zde nemáme, nepočítáme-li několik bytovek v Libčicích) a případné nové pojmenování jeho ulic by mělo nějak dávat najevo, že se právě na sídlišti nacházejí.

 

Vyšehrad a okolí - asi kolem roku 1940

Vyšehrad a okolí – asi kolem roku 1940

Pod Vyšehradem - asi 1940

Pod Vyšehradem – asi 1940

Vyšehrad a okolí 13. července 2006

Vyšehrad a okolí 13. července 2006

...a konečně Vyšehrad s okolím 21. dubna letošního roku (2014)

…a konečně Vyšehrad s okolím 21. dubna letošního roku (2014)

Napsáno pro Novoknínský zpravodaj – uveřejněno v čísle 4/2014 |(text + první z fotek), další fotky z pozdějších dob než ta první jsou „bonusem“ pro čtenáře a čtenářky tohoto blogu.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Komunální politika, Nový Knín, Starý Knín se štítky , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zde je možno zanechat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s