Na besedě s kronikářem – tentokrát o staroknínském kostele

Další z besed s novoknínským kronikářem panem Josefem Máchou oroběhla v pátek 6. června 2014 opět ve Starém Kníně. A protože hlavním tématem byl staroknínský kostel svatého Františka z Assisi, sraz byl tentokrát před ním. Jako obvykle jsme byli zaplaveni spoustou informací, které bylo místy těžké vstřebat. A tak snad jen to nejpodstatnější: nejstarší stavební prvky patří gotice, uvnitř kostela se zachovalo několik náhrobních desek držitelů staroknínského panství z 2. poloviny 16. století (rodu Vratislavů z Mitrovic a rodů spřízněných, totiž hlavně Ježovských z Lub), které byly původně zasazeny v dlažbě a do stěn chrámové lodi byly přemístěny při opravě v roce 1906. Cínová křtitelnice pochází z roku 1601. Nynější podoba kostela je barokní. Po roce 1989 byl kostel pětkrát postižen zájmem nevítaných nočních návštěvníků, na což doplatily zejména oltáře, jež přišly prakticky o všechny drobné barokní andělíčky. Ztratila se i socha Ježíše Krista vzkříšeného (jež bývala vždy na Velikonoční Boží hod umísťována na svatostánek na místo krucifixu, jenž mu vévodí po zbytek roku). Teprve poté se podařilo opatřit pro tento kostel elektronické zabezpečovací zařízení. Potom přišla řeč na osudy některých staroknínských hrobů (například hrobky rodu Mayerů z Mayersbachu, jemuž nějakou dobu patřilo sudovické panství) a nechyběla ani zmínka o nástěnných malbách Posledního soudu ve staroknínské márnici.

Ale to už jsme se začali přesouvat „na základnu“, totiž do staroknínské hasičárny. Přesněji na prostranství vedle ní – počasí totiž přímo vybízelo k pobytu na čerstvém vzduchu. A tak jsme byli vzdálenými i svědky toho, jak paní Sběratelka z nedalekého statku hovoří s jednou procházející turistkou. Žel jsme byli příliš vzdáleni, než abychom zaslechli, o čem byla řeč. Jedno je ale jisté – paní turistka pak šla dále svou cestou a rozsáhlé sbírky ve statku nenavštívila – zřejmě jí bohatě stačily ty, co byly viditelné před ním.

U hasičárny pak beseda ještě nějakou dobu pokračovala. Rozloučili jsme se – stejně jako minule –  kolem osmé hodiny večerní.

Další setkání by se mělo konat (nedojde-li k neočekávaným událostem) opět první pátek v měsíci, tj. 4. července. Tématem by měl být mj. Hrádek a Salaš.

Advertisements
Galerie | Příspěvek byl publikován v rubrice Dějiny, Kultura, Reportáže se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zde je možno zanechat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s