Jak lze volit do obecních zastupitelstev a co se s našimi hlasy stane

Následující popis možností platí samozřejmě i pro volby do zastupitelstev městysů, měst, statutárních měst či hlavního města Prahy. U hlediska zákonů o obcích jsou „obcemi“ všechny, jen některé mají právo nést některé z výše uvedených „noblesnějších“ označení (tj. městys, město či statutární město).

Popis pochopitelně vychází z nyní (ke dni 6. října 2014 – dodatečná poznámka MH) platného volebního zákona pro tento druh voleb. Tento zákon lze nalézt například na adrese http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-491.

Upozornění: následující článek je hodně dlouhý, s poměrně rozsáhlými citacemi z příslušného volebního zákona a nějakými těmi komentáři a příklady, které se tu změť paragrfů snaží „přeložit do lidštiny“. Nemuselo se mi to však podařit zcela. A nevylučuji, že v článku spáchám nějaké dodatečné změny – pokud mě do voleb napadne, jak vše vysvětlit ještě „lidštěji“.

Ještě před začátkem vlastních citací a komentářů si dovolím drobné upozornění stran „genderové korektnosti“: Pokud v následujícím textu používám výrazy „volič“, „kandidát“, apod. pouze v mužském rodě, činím tak výhradně kvůli zjednodušení jazyka. A míním tím samozřejmě i „voličky“, „kandidátky“, atd.

Co potřebuji, abych mohl jít k volbám

§ 33

Zásady hlasování

(1) Každý volič hlasuje osobně. Zastoupení není přípustné. (Pozn. MH: „Máňo, tady máš lístek a hoď ho tam za mě, já potřebuju porejpat zahrádku a na ňáký volby nemám čas“ tedy zkrátka nejde. 🙂 Za minulého režimu, kdy existovala jednotná kandidátka Národní fronty, by nad tím příslušní soudruzi možná přimhouřili oči, hlavně že počet příchozích voličů činí těch žádoucích 99,9 %, ale dnes…? Co kdyby to někdo prásknul? Tedy – co to plácám? – oznámil, že? 🙂 )

(2) Voliči předstupují před okrskovou volební komisi a hlasují v pořadí, v jakém se dostavili do volební místnosti. (Pozn. MH: A co když fronta stojí i před volební místností? Tam se předbíhat smí?)

(3) Volič po příchodu do volební místnosti prokáže svou totožnost a státní občanství České republiky, popřípadě státní občanství státu, jehož občané jsou oprávněni volit na území České republiky. Totožnost a státní občanství prokáže volič občanským průkazem25) nebo cestovním pasem České republiky,26) jde-li o cizince, průkazem o povolení k pobytu.27) Po záznamu ve výpisu ze seznamu obdrží od okrskové volební komise úřední obálku. Na žádost voliče mu okrsková volební komise dodá za chybějící nebo jinak označený hlasovací lístek jiný.

Pozn. MH:

Volební právo cizinců upravuje § 4 zákona – nyní se v zásadě týká státních příslušníků jiných členských zemí Evropské unie s trvalým pobytem na území dané obce.

(4) Voliče, který není zapsán ve výpisu ze seznamu a který prokáže své právo hlasovat ve volebním okrsku, okrsková volební komise dopíše do výpisu ze seznamu dodatečně a umožní mu hlasování.

(5) Neprokáže-li volič svou totožnost a státní občanství České republiky, popřípadě státní občanství státu, jehož občané jsou oprávněni volit na území České republiky, nebude mu hlasování umožněno.

(6) V prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků nesmí být nikdo přítomen zároveň s voličem, a to ani člen okrskové volební komise. Volič, který nemůže sám upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu nebo proto, že nemůže číst nebo psát, si může vzít s sebou do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků jiného voliče, nikoli však člena okrskové volební komise, aby za něj hlasovací lístek upravil a vložil do úřední obálky.

(7) Volič může požádat ze závažných, zejména zdravotních, důvodů obecní úřad a v den voleb okrskovou volební komisi o to, aby mohl hlasovat mimo volební místnost, a to pouze v územním obvodu volebního okrsku, pro který byla okrsková volební komise zřízena. V takovém případě okrsková volební komise vyšle k voliči 2 své členy s přenosnou volební schránkou, úřední obálkou a hlasovacími lístky. Při hlasování postupují členové okrskové volební komise tak, aby byla zachována tajnost hlasování.

Pozn. MH: V podstatě postačí ještě před počítáním hlasů obálky z přenosných uren smíchat s obálkami z uren ve volební místnosti daného okrsku. Což je ostatně uvdeno dále v § 40 odst. (2). Jak ale zaručit tajnost hlasování v případě, že by se k volbám dostavil právě jeden volič, zákon, pokud vím, neřeší. 🙂

Co mohu provést s hlasovacím lístkem

Když už se do volební místnosti dostavíme, ještě bychom měli odvolit. Nejlépe odevzdáním platného hlasu. Tedy pokud nechceme odevzdat úmyslně hlas neplatný, abychom dali na vědomí, že zde existuje někdo, kdo je tak mizerným výběrem znechucen (platí všeobecně pro kterékoli volby). O tom, jak to udělat (tedy odevzdat hlas platný), nám něco poví paragraf následující, totiž

§ 34

Způsob hlasování

(1) Po obdržení hlasovacích lístků a úřední obálky vstoupí volič do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků (§ 31 odst. 3) (Pozn. MH: tedy – lidově řečeno – za plentu)

(2) Volič může volit nejvýše tolik kandidátů, kolik členů zastupitelstva obce má být zvoleno. Pozn. MH: V Novém Kníně 15. A je-li uvedeno „nejvýše“, znamená to, že jich může volit i méně. Volič se tím ovšem dobrovolně připravuje o odpovídající část svého volebního práva.

(3) Volič může na hlasovacím lístku označit v rámečku před jménem kandidáta křížkem toho kandidáta, pro kterého hlasuje, a to v kterémkoliv ze sloupců, v nichž jsou uvedeni kandidáti jednotlivých volebních stran.

(4) Volič může na hlasovacím lístku označit křížkem ve čtverečku v záhlaví sloupce s kandidáty volební strany nejvýše jednu volební stranu. Zároveň může označit v rámečku před jménem kandidáta křížkem další kandidáty, pro které hlasuje, a to v libovolných samostatných sloupcích, ve kterých jsou uvedeny ostatní volební strany. Takto volí předně jednotlivě označené kandidáty, dále tolik kandidátů označené volební strany, kolik činí rozdíl počtu členů zastupitelstva, kteří mají být zvoleni, a označených jednotlivých kandidátů, a to v pořadí, v němž jsou kandidáti označené volební strany uvedeni v jejím sloupci.

Pozn. MH (a tady to teprve začne být zajímavé):

Výše uvedené paragrafy zní možná trošku zamotaně, ale ve skutečnosti je vše vcelku jednoduché. Ukažme si to na příkladu. Představme si město podobné našemu, kde se do klání o patnáct zastupitelských „korýtek“ pustily rovnou tři strany, a to strana Kolibříků, strana Mazánků a strana Kapříků. Řekněme, že všechny měly to štěstí a podařilo se kandidátky zcela naplnit. Pak dává hlas uvedeným kandidátům a hlavně v uvedeném poměru jejich volebním stranám (přidělování mandátů závisí do značné míry i na pořadí kandidátů na kandidátní listině příslušné strany – ale o tom později, tedy níže).

Volič tedy může buď zakřžkovat celkem patnáct lidí napříč stranami – dejme tomu po pěti z každé. Nebo třeba čtyři Kolibříky, deset Mazánků a jednoho Kapříka. Nebo třeba všech patnáct Kolibříků a nikoho dalšího.

Nebo může jednoduše zakřížkovat velký obdélníček řekněme v záhlaví strany Kapříků. A bez dalších úprav lístek vložil do obálky a řádně pohřbil do urny. To má stejný efekt, jako kdyby zaškrtl postupně všech patnáct Kapříků.

A konečně volič může zakřížkovat v záhlaví třeba stranu Mazánků a k ní přikřížkovat řekněme dva Kolibříky a tři Kapříky. Pak má jeho volba stejný efekt, jako kdyby zakřížkoval ony tři Kapříky, dva Kolibříky a prvních deset Mazánků podle pořadí na jejich kandidátní listině. Pokud by zakřížkoval ještě někoho uvnitř již zakřížkované strany Mazánků, už to není nic platné – k takovým křížkům už se nepřihlíží (a bere se v úvahu těch prvních deset Mazánků) – ale už to trochu předbíhám, to bude až v § 41, odst. (3).

Vzato ad absurdum: představme si situaci, že by třeba strana Kapříků byla sice náramně zazobaná, leč v daném městě krajně neoblíbená, a chtěla by si pomoci úplatkem. Nabídla by proto pěkně okrouhlou sumičku každému, kdo by před očima jejího führera vlastnoručně tuto partaj zakřížkoval na kandidátní listině. Volič by takový úplateček sice mohl přijmout, ale pak ve volební místnosti za plentou zakřížkovat patnáct kandidátů ze zbylých dvou stran a pro Kapříky by měl křížek v záhlaví jejich partaje absolutně nulovou hodnotu.

Této možnosti by samozřejmě Kapříci mohli zabránit tím, že by onu „prémii za správné rozhodnutí“ vyplatili tomu, kdo by před jejich očima zakřížkoval poctivě všech patnáct Kapříků. Jenže i pak může volič ve volební místnosti požádat o náhradní volební lístek, takže i v takovém případě může být sebevětší „investice do hlasování“ marná.

Volič má samozřejmě možnost platně zakřížkovat i méně kandidátů, než kolik činí stanovená počet členů zastupitelstva. Pokud tedy zakřížkuje třeba jen jednoho Kolibříka a dva Kapříky (a nikoho jiného), protože si myslí, že ti ostatní jsou zkorumovaní lumpové, jeho hlas bude platný. Jen své volební právo využije jaksi pouze z pětiny.

(5) Po úpravě hlasovacího lístku podle odstavců 3 a 4 jej volič vloží do úřední obálky, kterou obdržel od okrskové volební komise. V územně členěných statutárních městech a v hlavním městě Praze volič vloží hlasovací lístek pro volby do zastupitelstva územně členěného statutárního města nebo do Zastupitelstva hlavního města Prahy a hlasovací lístek pro volby do zastupitelstva městského obvodu nebo městské části do jedné úřední obálky.

Pozn. MH: Nový Knín územně členěným statutárním městem není, takže předchozí odstavec nás nemusí příliš zajímat. Nicméně bychom si měli dát pozor, abychom nepopletli úřední obálky. Souběžně s místními volbami se u nás totiž odehraje i první kolo voleb senátních. Jedna obálka bude pro lístky do zastupitelstva, druhá do Senátu. Prohodit je znamená odevzdat neplatné hlasy.

(6) Volič po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků vloží úřední obálku před okrskovou volební komisí do volební schránky. Voliči, který se neodebral do tohoto prostoru, komise hlasování neumožní.

Z další části zákona je pro voliče důležitý § 39, kde se – stručně parafrázováno – uvádí, do kdy je možné volit. Těm, kdo jsou v době stanovené pro ukončení hlasování ve volební místnosti nebo před ní, bude podle § 39 to ještě bude umožněno. I kdyby byla fronta sebedelší.

Co se stane s našimi hlasy, když jsme odvolili

Pro nás jako voliče je užitečné znát následující odstavce zákona.

§ 40

Sčítání hlasů okrskovou volební komisí

(2) Po ukončení hlasování dá předseda okrskové volební komise soustředit nepoužité hlasovací lístky a nepoužité úřední obálky a zapečetí je s výjimkou nepoužitých hlasovacích lístků určených ke sčítání hlasů (§ 42 odst. 3). Poté dá otevřít volební schránku. V případě, že bylo okrskovou volební komisí na výslovnou žádost jednotlivých voličů použito i přenosné volební schránky, komise obsah schránek po jejich otevření smísí.

(3) Okrsková volební komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z volební schránky, spočítá úřední obálky a porovná počet úředních obálek se záznamy ve výpisu ze seznamu. Neúřední obálky okrsková volební komise vyloučí. Vyloučí i hlasovací lístky, které byly nalezeny ve volební schránce, popřípadě přenosné volební schránce bez úřední obálky.

(4) Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise sečte hlasy pro jednotlivé volební strany a pro jednotlivé kandidáty. Počet hlasů odevzdaných pro volební stranu je dán součtem všech hlasů, které obdrželi její kandidáti podle odstavce 5.(Zvýraznil MH)  Hlasuje-li se v okrsku do zastupitelstva města nebo do Zastupitelstva hlavního města Prahy a současně do zastupitelstva městského obvodu nebo městské části, hlasovací lístky se před sčítáním rozdělí podle jednotlivých druhů zastupitelstev, a poté se sčítají zvlášť.

(5) Okrsková volební komise po posouzení hlasovacího lístku (§ 41) započte platný hlas pro kandidáta takto:

a) jsou-li označeni pouze jednotliví kandidáti kterékoliv volební strany, obdrží hlas každý označený kandidát,

b) je-li označena pouze volební strana, obdrží hlas každý kandidát této volební strany, nejvýše však tolik kandidátů v pořadí dle hlasovacího lístku, kolik činí počet volených členů zastupitelstva, (Pozn. MH: dodatek začínající slovy „nejvýše však…“ je v zákoně proto, že v obcích, kde se volí 7 členů zastupitelstva či méně, může každá volební strana nominovat až o třetinu více kandidátů, než kolik činí určený počet členů zastupitelstva. V případě Nového Knína je uvedený dovětek bezpředmětný.)

c) je-li označena volební strana a zároveň jednotliví kandidáti ostatních volebních stran, obdrží nejdříve hlas každý jednotlivě označený kandidát ostatních volebních stran a poté v pořadí dle hlasovacího lístku tolik kandidátů označené volební strany, kolik činí rozdíl počtu volených členů zastupitelstva a počtu jednotlivě označených kandidátů,

d) ke kandidátům, kteří se kandidatury vzdali nebo byli odvoláni podle § 24, a k hlasům pro ně odevzdaným se nepřihlíží.


§ 41

Posuzování hlasovacích lístků

(1) Neplatný je hlasovací lístek, který není na předepsaném tiskopise.

Pozn. MH: Toto je asi nejvhodnější způsob odevzdání neplatného hlasu pro ty, kdo tak chtějí učinit demonstrativně. Sice to má z hlediska výsledků voleb stejný účinek, jako kdyby volič nepřišel k volbám vůbec nebo s lístkem provedl něco z odst. (2), ale to první může být stejně dobře posuzováno jako lenost přijít k volbám, to druhé řekněme jako nešikovnost. Ale pokud někdo nechá v obálce vlastnoručně vyrobený lístek se vzkazem „Můj jediný kandidát je Jára Cimrman“ (nebo něco v podobném duchu), to, že jde o protestní gesto, je jasné. A volební komise se při tom aspoň pobaví, když už nic jiného.

(2) Hlas voliče je neplatný,

a) jestliže neoznačil na hlasovacím lístku ani volební stranu, ani žádného kandidáta,

b) označil-li na hlasovacím lístku křížkem ve čtverečku v záhlaví sloupce volební strany více než jednu volební stranu,

c) označil-li na hlasovacím lístku křížkem v rámečku před jménem kandidáta více kandidátů, než má být voleno členů zastupitelstva obce, bez ohledu na to, že kandidát se kandidatury vzdal nebo byla jeho kandidatura odvolána,

d) jestliže hlasovací lístek nebyl vložen do úřední obálky,

e) jestliže je hlasovací lístek přetržen,

f) je-li v úřední obálce několik hlasovacích lístků do téhož zastupitelstva obce. (Pozn. MH: To by se vám líbilo, holoubkové, chtít hlasovat víckrát, co?!)

(3) Je-li na hlasovacím lístku označena volební strana křížkem ve čtverečku v záhlaví jejího sloupce a současně jsou označeni kandidáti této volební strany křížkem v rámečku před svým jménem, k označení kandidátů se nepřihlíží.

(4) Poškození nebo přeložení hlasovacího lístku nemá vliv na jeho platnost, pokud jsou z něho patrné potřebné údaje. K jiným než zákonem stanoveným úpravám hlasovacího lístku se nepřihlíží.

(5) Platnost hlasovacího lístku potvrdí s konečnou platností okrsková volební komise.

Nyní platný volební zákon je založen v podstatě na principu poměrného zastoupení jednotlivých volebních stran (jimi jsou i sdružení nezávislých kandidátů, případně jednotliví nezávislí kandidáti) a podle toho jsou i přidělovány mandáty. A bohužel má příliš velký vliv i pořadí na kandidátní listině. O tom všem pojednává následující

§ 45

Zjišťování výsledku voleb

(1) Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování předaných podle § 43 okrskovými volebními komisemi zjistí, kolik hlasů bylo odevzdáno pro každého kandidáta na kandidátní listině a kolik pro každou kandidátní listinu. Dále zjistí celkový počet platných hlasů pro všechny kandidátní listiny a která z kandidátních listin získala méně než 5 % z celkového počtu platných hlasů poděleného voleným počtem členů zastupitelstva a vynásobeného počtem jejích kandidátů, nejvýše však voleným počtem členů zastupitelstva; k takovýmto kandidátním listinám a hlasům pro ně odevzdaným se při dalším zjišťování výsledků voleb a přidělování mandátů již nepřihlíží. (Pozn. MH: Pětiprocentní vstupní klauzule se v Novém Kníně neprojeví – při patnáctičlenném zastupitelstvu je potřeba k získání mandátu více hlasů i bez ní. Tím spíš v obcích, kde je volený počet členů zastupitelstva ještě nižší.) Zjistí-li Český statistický úřad, že do dalšího zjišťování výsledků voleb nepostupují alespoň 2 kandidátní listiny, snižuje se hranice 5 % postupně vždy o 1 % až do splnění uvedené podmínky. Dále zjistí, zda bude takto obsazena alespoň nadpoloviční většina mandátů, popřípadě celkový počet přidělených mandátů bude v rámci celé obce větší než 5. Nebude-li uvedená podmínka splněna, snižuje dále procentní hranici postupně vždy o další procento až do splnění i této druhé podmínky. Byla-li pro volby do příslušného zastupitelstva podána 1 kandidátní listina, k hranici 5 % se nepřihlíží. Poté dělí celkový počet platných hlasů, který obdržela postupující kandidátní listina, postupně čísly 1, 2, 3 a dále vždy číslem o jedno vyšším tak, aby počet dělících operací odpovídal počtu kandidátů, kteří jsou na kandidátní listině.

(2) Podíly vypočítané způsobem uvedeným v odstavci 1 seřadí Český statistický úřad podle jejich velikosti až do počtu mandátů, které mají být při volbách do zastupitelstva obce přiděleny. Za každý podíl obsažený v této početní řadě získá kandidátní listina jeden mandát. V případě rovnosti podílu je rozhodující celkový počet hlasů, který získala kandidátní listina, a je-li i tento stejný, rozhodne los.

Předchozí odstavce vypadají opět značně zamotaně, opět by stálo za to osvětlit si to na příkladu. Vraťme se proto k fiktivnímu městu, kde kandidovali Kolibříci, Mazánkové a Kapříci. Řekněme, že všichni Kolibříci dostali dohromady 9999 hlasů, Mazánkové 4000 hlasů, zatímco Kapříkům voliči do značné míry vypustili rybník a dodali jim jen 1001 hlas. Tedy dohromady bylo odevzdáno celkem rovných 15000 hlasů. A jak budou přidělovány mandáty stranám? Zkusme si výsledky postupně vydělit podle zákona – a dostaneme zhruba toto (výsledky jsem zaokrouhlil na čtyři desetinná místa):

Kolibříci celkem Dělitel Podíl Pořadí
9999 1 9999,0000 1
  2 4 999,5000 2
  3 3 333,0000 4
  4 2 499,7500 5
  5 1 999,8000 7
  6 1 666,5000 8
  7 1 428,4286 9
  8 1 249,8750 11
  9 1 111,0000 12
  10 999,9000 15
  11 909,0000
  12 833,2500
  13 769,1538  
  14 714,2143  
  15 666,6000  
       
Mazánkové celkem Dělitel Podíl Pořadí
4000 1 4 000,0000 3
  2 2 000,0000 6
  3 1 333,3333 10
  4 1 000,0000 14
  5 800,0000  
  6 666,6667  
  7 571,4286  
  8 500,0000  
  9 444,4444  
  10 400,0000  
  11 363,6364  
  12 333,3333  
  13 307,6923  
  14 285,7143  
  15 266,6667  
       
Kapříci celkem Dělitel Podíl Pořadí
1001 1 1 001,0000 13
  2 500,5000  
  3 333,6667  
  4 250,2500  
  5 200,2000  
  6 166,8333  
  7 143,0000  
  8 125,1250  
  9 111,2222  
  10 100,1000  
  11 91,0000  
  12 83,4167  
  13 77,0000  
  14 71,5000  
  15 66,7333  

Neboli do zastupitelstva fiktivního města z našeho příkladu se dostane celkem deset Kolibříků, čtyři Mazánkové a jeden Kapřík. Vidíme, že výše uvedený algoritmus postupného dělení funguje vcelku rozumně a podíl mandátů zhruba odpovídá podílu hlasů pro jednotlivé volební strany.

Jak však jsou mandáty rozděleny mezi jednotlivé kandidáty? To určují dva následující odstavce, podle mě v celém zákoně asi nejproblematičtější. Protože do jisté míry ignorují rozhodnutí voličů vyjádřené volebním aktem. (Ostatně nejsem v tomto názoru sám – podobný názor lze nalézt v článku Komunální paskvil na následující adrese: http://www.revuepolitika.cz/clanky/2059/komunalni-paskvil):

(3) Český statistický úřad přikáže mandáty přidělené kandidátní listině na ní uvedeným kandidátům podle pořadí, v jakém jsou uvedeni na kandidátní listině, pokud nedojde ke změně pořadí podle odstavce 4.

(4) Český statistický úřad vydělí celkový počet hlasů odevzdaných pro volební stranu počtem kandidátů této volební strany. Má-li některý z kandidátů nejméně o 10 % více hlasů, než je takto stanovený průměr vyjádřený celým číslem bez zaokrouhlení, postupuje v kandidátní listině na první místo. Je-li takových kandidátů více, určí se jejich pořadí podle počtu hlasů, které byly pro ně odevzdány; v případě rovnosti hlasů mezi postupujícími kandidáty je rozhodující původní pořadí kandidátů na kandidátní listině.

(5) Kandidáti, kteří neobdrželi mandát, se stávají náhradníky v pořadí stanoveném podle odstavců 3 a 4. V případě rovnosti hlasů je rozhodující pořadí kandidáta na kandidátní listině. Nezíská-li kandidátní listina žádný mandát, kandidáti na ní uvedení se náhradníky nestávají. (Pozn. MH: To je koneckonců logické – nemají koho nahrazovat, když se za ně do zastupitelstva nikdo nedostal. Poznámka doplněna 2017-04-29. )

(6) Jestliže byly vytvořeny volební obvody, provede Český statistický úřad úkony uvedené v odstavcích 1 až 5 pro každý volební obvod zvlášť. (Pozn. MH: V Novém Kníně ani okolních obcích nejsou volební obvody zřízeny – volební okrsky jsou něco jiného.)

I toto si asi ukážeme na příkladu – ale rovnou dodejme, že čím úspěšnější je volební strana, tím složitější je „vykřížkovat“ kandidáta z horních příček kandidátní listiny do postavení náhradníka. V případě patnáctičlenného zastupitelstva dokonce platí to, že pokud by strana získala čtrnáct mandátů z patnácti, je matematicky nemožné docílit toho, aby byl kandidát na prvním místě listiny „vykřížkován“, i v případě, že by nedostal ani hlas. Představme si, že by hlasy mezi jednotlivé kandidáty byly rozděleny následujícím způsobem (vyžluceni jsou ti, kdo se ke korýtkům skrze voličskou přízeň prokousali:

Kolibříci Jméno Hlasy Odchylka od průměru % Upravené pořadí
1 Kolibřík 01 1 -99,850 9
2 Kolibřík 02 652 -2,190 10
3 Kolibřík 03 702 5,311 11
4 Kolibřík 04 354 -46,895 12
5 Kolibřík 05 254 -61,896 13
6 Kolibřík 06 802 20,312 8
7 Kolibřík 07 552 -17,192 14
8 Kolibřík 08 804 20,612 4
9 Kolibřík 09 804 20,612 5
10 Kolibřík 10 652 -2,190 15
11 Kolibřík 11 938 40,714 1
12 Kolibřík 12 938 40,714 2
13 Kolibřík 13 804 20,612 6
14 Kolibřík 14 804 20,612 7
15 Kolibřík 15 938 40,714 3
Celkem / průměr   9999 666,600  
         
Mazánkové Jméno Hlasy Odchylka od průměru % Upravené pořadí
1 Mazánek 01 12 -95,500 7
2 Mazánek 02 12 -95,500 8
3 Mazánek 03 12 -95,500 9
4 Mazánek 04 146 -45,250 10
5 Mazánek 05 146 -45,250 11
6 Mazánek 06 146 -45,250 12
7 Mazánek 07 146 -45,250 13
8 Mazánek 08 146 -45,250 14
9 Mazánek 09 296 11,000 5
10 Mazánek 10 298 11,750 6
11 Mazánek 11 398 49,250 4
12 Mazánek 12 698 161,750 1
13 Mazánek 13 698 161,750 2
14 Mazánek 14 698 161,750 3
15 Mazánek 15 148 -44,500 15
Celkem / průměr   4000 266,667  
         
Kapříci Jméno Hlasy Odchylka od průměru % Upravené pořadí
1 Kapřík 01 50 -25,075 2
2 Kapřík 02 50 -25,075 3
3 Kapřík 03 50 -25,075 4
4 Kapřík 04 50 -25,075 5
5 Kapřík 05 50 -25,075 6
6 Kapřík 06 50 -25,075 7
7 Kapřík 07 50 -25,075 8
8 Kapřík 08 50 -25,075 9
9 Kapřík 09 50 -25,075 10
10 Kapřík 10 50 -25,075 11
11 Kapřík 11 50 -25,075 12
12 Kapřík 12 50 -25,075 13
13 Kapřík 13 50 -25,075 14
14 Kapřík 14 50 -25,075 15
15 Kapřík 15 301 351,049 1
Celkem / průměr   1001 66,733  

Všimněme si, že zatímco u Kapříků dostal mandát Kapřík 15 a rovněž u Mazánků rozhodl počet hlasů pro jednotlivé kandidáty, v případě Kolibříků to platí jen částečně. Ano, voličský zájem pomohl například poslednímu Kolibříkovi 15 protlačit se do zastupitelstva, ale s ním se díky pořadí na kandidátce „svezl“ i krajně nepopulární Kolibřík 01, který v našich fiktivních volbách získal všehovšudy jediný hlas (a kdyby nebyl získal vůbec žádný, vyšlo by to nastejno).

Naštěstí – a to uznejme – je tento příklad poněkud „přitažený za vlasy“ – v praxi by si asi žádná partaj netroufla dát do čela kandidátky až tak nepopulárního kandidáta – a kdyby i dala, třeba by to „shodilo“ preference té partaji jako celku a naši milí Kolibříci by na těch 15 10 (dodatečná oprava) mandátů nedosáhli.

Navzdory tomu všemu tvrdím, že je rozumné – pokud jsou nám sympatičtí kandidáti z různých stran – klidně hlasovat napříč spektrem. V důsledku nedokonalosti (či zlomyslnosti tvůrců) zákona nám nemusí vyjít vše, ale – pokud se v názoru na některé kandidáty shodne více voličů – aspoň něco snad ano (jako se to u nás v Novém Kníně stalo už několikrát).

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Komunální politika, Praktické informace, Zamyšlení, Zastupitelstvo. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zde je možno zanechat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s