Nad strategickým plánem

Jedním z bodů programu únorového zasedání městského zastupitelstva bylo projednání a schválení strategického plánu1. Ten zaujímal celkem 51 stran a obsahoval výhled, co by se ve městě mělo zařídit v nejbližších deseti až patnácti letech, jednak několik takzvaných SWOT analýz2 v některých oblastech rozvoje města. Motivy byly dva: jednak není špatné, pokud si ujasníme, jak si stojíme a co bychom vlastně chtěli, jednak schválení podobného dokumentu znamená kladné body při posuzování žádostí o některé dotace.

Na zasedání 18. února materiál nakonec po diskusi schválen nebyl; bylo v něm nalezeno několik takových nedostatků, že zastupitelstvo předložený materiál odmítlo a pověřilo radu podniknutím kroků k vytvoření nového.

K odmítnutí zde důvody opravdu byly – a pravopisné chyby byly asi tím posledním, co vadilo. Pokud například bezprostředně po sobě následují věty sdělující, že množství pracovních míst je relativně veliké, a vzápětí tvrzení, že jejich nabídka je malá, něco asi není úplně v pořádku. A podobných problémů se tam našlo více.

To samozřejmě neznamená, že by práce na strategickém plánu byla zcela marná. Materiál lze zrevidovat, opravit nepřesná tvrzení a vynechat balast. A pokud by se přidala inspirace odjinud, mohlo by vzniknout něco vcelku přijatelného.

Na Internetu jsem našel několik obdobných materiálů pro sídla různé velikosti. Z nich se knínským poměrům asi nejvíce blížil ten, který si nechalo zpracovat město Jistebnice v okrese Tábor a který lze najít na adrese http://jistebnice.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=6117&id_dokumenty=110671. Má včetně příloh 36 stran a podle mého názoru je kvalitnější než to, co bylo předloženo na zasedání novoknínského zastupitelstva.

Přinejmenším některé z jeho bodů by přitom šlo přizpůsobit novoknínským podmínkám. Tím spíš, že máme s Jistebnicí společný velmi podobný počet obyvatel. A podobně jako Jistebnice máme základní školu, poštu, zdravotní středisko, kanalizaci s ČOV či vodovod. A stejně jako Jistebnici se ani nám nepodařilo dosáhnout na plynofikaci.

Některé vlastnosti ale máme naopak rozdílné: například Jistebnice se skládá z mnohem více místních částí (celkem 27), takřka rovnoměrně rozptýlených3 na území o ploše 57,94 km2. Novoknínská situace je v tomto směru odlišná: musíme si vystačit s plochou jen o málo větší než poloviční (29,7 km2), místních částí je jen šest a kolem čtyř pětin obyvatel žije ve zcela souvislé aglomeraci Nového a Starého Knína plus Sudovic4. Tento rozdíl (a v případě Nového Knína relativní blízkost Prahy) má možná vliv i na to, že zatímco počet obyvatel našeho města od roku 1995 pomalu, leč víceméně trvale roste, Jistebnice se navzdory blízkosti Tábora spíše vylidňuje – a to hlavně pokud jde právě o „okrajové“ místní části.

Pokud jde o naše silné stránky, jsme podobně jako Jistebnice obklopeni krajinou s výraznými přírodními hodnotami. A nepočítáme-li zimní smog v inverzních polohách v údolí Kocáby (zde lze litovat neuskutečněné plynofikace), ani s naším životním prostředím to není nejhorší.

Stejně jako v Jistebnici i u nás mají sídla poměrně kvalitní urbanistickou strukturu. Historické jádro Nového Knína je městskou památkovou zónou, nějakou formu ochrany by si zasloužilo i jádro Starého Knína, hodnotné budovy nalezneme i na Chramištích či v Libčicích.

Máme přírodní a kulturně historické zázemí pro rozvoj cestovního ruchu, slušná je dopravní dostupnost z Prahy.

Mezi naše slabé stránky patří například (podobně jako v Jistebnici) nedostatečná technická infrastruktura (komunikace, chybějící vodovod a kanalizace v připojených osadách). Chybějí nám i některá zařízení pro cestovní ruch – například koupaliště (to, které vzniklo za první republiky, dávno slouží jiným účelům) či tábořiště. Více by mohlo být i turisticky značených cest a cyklotras. Rozšířit by potřebovala síť obchodů a služeb: poslední švec skončil někdy kolem roku 1975, nedávno bylo nuceno ukončit svůj provoz i železářství – a náhrada takřka žádná.

Podobně jako v Jistebnici ani zde není dostatek pracovních příležitostí. Existuje sice možnost dojíždění do Prahy, ale to zabere spoustu času – určitě více než dojíždění z Jistebnice do táborské aglomerace. Možná i z těchto důvodů knínští ochotníci nesehráli v posledních několika letech ani jedno představení, zatímco jistebnický soubor5 s více než 150letou historií jich měl jen loni hned několik (a od roku 2013 pořádá přehlídku Jistebnický guláš). Navíc divadlo občas hrají i hasiči z Božejovic, což je vesnice pod Jistebnici patřící a čítající nějaké dvě stovky obyvatel.

Nevyřešené zatím zůstaly některé majetkové záležitosti: zejména pozemky pod areálem letního kina či pod novoknínskou hasičskou zbrojnicí. A chátrají nám některé architektonicky hodnotné budovy v centru města – často také kvůli nepříznivým majetkovým poměrům (zejména domy čp. 9 a 48).

Jaké mohou být naše příležitosti?

V případě zástavby proluk – zejména v Pivovarské ulici – by například v této nové zástavbě mohly vzniknout provozovny obchodů a služeb. A tato výstavba by mohla být – v případě kvalitního řešení – i architektonickým přínosem.

Existuje možnost rozvoje nových sportovních a jiných aktivit. Vznik areálu Oplocenka ukázal, že to jde, a to někdy i bez dotací. I příklad staroknínské hasičárny a jejího nynějšího využití je hodný následování. Areál letního kina by šlo využít i pro další kulturní akce, a to i mimo hlavní promítací sezónu, například dva či tři víkendové hudební festivaly na jaře a na podzim. Pokud by bylo pro diváky zajištěno aspoň místo pro stanování a program byl dostatečně zajímavý, diváci by se jistě sjeli v míře vrchovaté, jak ukázala například například mistrovství v rýžování zlata, ale i loňská technopárty6.

Pokud by se podařilo získat prostředky na obnovu špýcharu ve Starém Kníně, bylo by možné výrazně rozšířit knínské muzejní expozice.

Polní cesty, které vzniknou v důsledku probíhajících komplexních pozemkových úprav, by mohly být využitelné i jako turistické trasy.

A jaká jsou (namátkou) možná rizika?

Především je to sice již snížená, ne však ještě zcela zažehnaná hrozba těžby zlata v nedalekém Mokrsku. To, že se ve SWOT analýze návrhu knínského strategického plánu zrovna tak vážná (a všeobecně známá) hrozba vůbec neobjevila, považuji za jedno z nejvážnějších opomenutí v něm.

Pokud se nepodaří zajistit více pracovních příležitostí v místě, hrozí, že se město stane pro část obyvatel stane pouhou noclehárnou, případně může dojít k dalšímu růstu nezaměstnanosti.

Blízkost Prahy může vést k pokušení změnit územní plán ve prospěch neúměrně rozsáhlé nové výstavby, která by dosavadní urbanistickou strukturu města a okolí „utopila“ v tzv. „sídelní kaši“. Srůstání Nové Vsi pod Pleší, Zahořan, Rymáně a Mníšku pod Brdy je odstrašujícím příkladem.

Uvedený výčet samozřejmě nemůže být – už kvůli svému rozsahu – zdaleka úplný. Nicméně pokud aspoň částečně poslouží (spolu s použitelnými body odmítnutého návrhu a některými body dokumentu jistebnického) jako námět k další práci, snad se podaří sestavit něco, co by bylo možné schválit bez uzardění. Město by si podobný dokument určitě zasloužilo – a nejen kvůli kladným bodům při posuzování žádostí o dotace.

Miloš Hlávka

2Jde o zkratku anglických výrazů pro silné (Strengths) a slabé (Weaknesses) stránky, příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats) spojené v tomto případě s městem a jeho možným rozvojem. Více o ní lze nalézt například zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/SWOT.

3Podle sčítání lidu z roku 2011 mělo město Jistebnice včetně všech připojených osad celkem 1987 obyvatel, z toho ovšem na „jádrovou“ Jistebnici připadalo jen 958 obyvatel, tedy méně než polovina. Ze zbývajících částí obcí jich přes sto měly jen Božejovice (191), Padařov (140) a Vlásenice (113). Zdroj informací: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0032BC9E/$File/4116130520.pdf

4Celé město mělo podle sčítání v roce 2011 celkem 1952 obyvatel, z toho ovšem část obce Nový Knín včetně Starého Knína (Starý Knín není evidován jako část obce, nýbrž pouze jako tzv. základní sídelní jednotka) 1321 obyvatel (z toho ZSJ Nový Knín 1040 obyvatel, ZSJ Starý Knín 281 obyvatel) a Sudovice 289 obyvatel; jinak měly přes sto obyvatel jen Libčice (219). Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0032A09A/$File/4116130512.pdf.

5Web jistebnických divadelníků lze najít na adrese http://www.forbina.cz/

6V této souvislosti lze litovat, že neumíme zařídit zázrak, „aby se techno nažralo a ticho zůstalo celé“. Pak by bylo by nejjednodušší propagací města ponechat věcem nadále téměř volný průběh – další problémy (ty hygienické a kapacitní) by do budoucna pořadatelé jistě „vychytali“. Návštěvníci akce v drtivé většině jinak problémoví nebyli.

Napsáno pro Novoknínský zpravodaj 2ú2015

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Komunální politika, Nový Knín, Zamyšlení se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zde je možno zanechat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s