Nová naděje pro beznadějnou ruinu?

Mlýn Čámských

Mlýn Čámských

V areálu někdejšího mlýna rodiny Čámských se, zdá se, něco děje. A zdá se, že se tam děje cosi nadějného. A doufejme, že tu naději tímto tvrzením nezakřikneme

O svůj náhon, který začínal u Tylova náměstí, mlýn bohužel přišel už někdy na přelomu 60. a 70. let 20. století. Od té doby chátral víceméně bez údržby. Krátkou výjimkou bylo období začátku 90. let 20. století, kdy v nejsevernější z budov areálu vznikla truhlárna, která však poměrně brzy zbankrotovala (načež se dostala do spárů banky a ta tuším následně zbankrotovala také, jak už tehdy bylo docela obvyklé). Nutno ovšem dodat, že hlavní (mlýnská a obytná) budova nebyla nikterak opravována ani tehdy. Chátrání celého areálu následně „utěšeně“ pokračovalo, další škody napáchala vichřice někdy před dvěma či třemi roky. Ve střeše hlavní budovy zela od té doby poměrně velká díra.

Až nyní se zdá, že se něco děje. Nebo byl aspoň učiněn první krok – začalo se totiž pracovat na střeše, díra je zdá se víceméně zazáplatována, ke dni 28. července zbývá položit dosud chybějící hřebenáče. Doufejme, že další záchranné práce budou následovat.

Stavení má nejspíš nového vlastníka. Zkusil jsem zapátrat na Nahlížení do katastru nemovitostí a tam našel, že vlastníkem pozemku parcelní číslo stavební 190 s budovou číslo popisné 113 je Pink Ponk, s.r.o. se sídlem Korunní 1030/32, Vinohrady, 12000 Praha 2. Když jsem však hledal v Obchodním rejstříku (http://obchodnirejstrik.cz), firmy s tímto jménem jsem se nedopátral. Zda jde o dosud starý zápis v katastru a je tam uvedena již zaniklá firma, nebo naopak firma je v katastru zapsána správně, jen se nestihla dostat do internetové verze Obchodního rejstříku, nemohu bezpečně posoudit. Možná bych mohl považovat za pravděpodobnější tu druhou možnost, zanikající firma by snad „nevypadla“ okamžitě, nýbrž by tam aspoň nějakou dobu „strašila“ s dovětkem „v likvidaci“ či tak nějak.

Ať je to však, jak chce, doufejme, že první slibný krůček bude následován dalšími a pro dosavadní ruinu se najde důstojné využití, které umožní obnovit co nejvíce z její historické podoby. Stavení, v němž se pravděpodobně roku 1692 (zápisy matriky z let 1670-1699 chybějí) narodil Jan Ferdinand Raus, jenž to dotáhl na císařského radu a roku 1735 byl povýšen do šlechtického stavu s přídomken z Rausenbachu, by si to nesporně zasloužilo, byť jeho současná podoba pochází „až“ z přestavby z roku 1872.

A přidávám ještě několik fotek stavu z 1. ledna letošního roku. Jde převážně o méně obvyklé pohledy zezadu, na některých z nich je vidět poškození střechy.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Dějiny, Nový Knín, Zprávy se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zde je možno zanechat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s