Štěchovice slavily 100 let od posvěcení kostela

Detail sloupu mezilodní arkády štěchovického kostela

Detail sloupu mezilodní arkády štěchovického kostela

Dne 24. října 2015 se ve Štěchovicích (v těch, které leží v okrese Praha-západ, další Štěchovice jsou totiž na Strakonicku) uskutečnily oslavy 100 let od vysvěcení tamního kostela svatého Jana Nepomuckého.

Ráno bylo sice značně mlhavé, ale kolem půl jedenácté se mlhy začaly rozpouštět a pak poměrně rychle zmizely – skoro jako mávnutím kouzelného proutku – ještě při příchodu do Malé Lečice se mlhy převalovaly nad údolím, než jsem ji opustil, nebe se již modralo.

A příjemné počasí vydrželo už po celý zbytek dne až do soumraku.

Vraťme se však do Štěchovic. Před výstavbou nynějšího kostela městys Štěchovice žádnou budovu podobného určení neměl a tamní věřící byli odkázání na kostel svatého Kiliána u nedaleké Davle. Peníze na stavbu se sešly až krátce před I. světovou válkou. Pro vypracování projektu se tehdy podařilo získat špičkového architekta Kamila Hilberta, který se v té sobě podílel například na dostavbě katedrály svatého Víta v Praze na Hradčanech (ale známy jsou i jeho restaurátorské zásahy v chrámu svatého Štěpána v Kouřimi). V němž se zcela přirozeně a nenásilně mísí prvky secese s doznívajícím novorománským slohem. O sochařskou výzdobu a architektonické články chrámu se postarali Čeněk Vosmík a Vojtěch Sucharda. 23. října 1915, v době zuřící I. světové války, mohl být chrám konečně vysvěcen. Patrocinium svatého Jana Nepomuckého, patrona všech, kdo mají co do činění s vodou, bylo v tomto městysi, jehož život byl spojen s plavbou po Vltavě, zcela logické.

Sto let není mnoho, ale jednak jde o výročí přece jen kulaté a jednak chrám má, jak již bylo zmíněno, vynikající architektonické hodnoty. Není divu, že oslavy byly pojaty opravdu velkoryse. Pod kostelem se konaly rozsáhlé trhy, často s farmářskými a řemeslnickými výrobky, do kostela byl připraven program od deseti hodin.

Václav Noid Bárta vystoupil již před mým příchodem do Štěchovic – údajně zpíval především písně z muzikálů.

Dalším bodem programu mělo být vystoupení skupiny Ventus. V době jeho konání jsem již byl přítomen. Kapela bohužel nepřijela celá, pouze jeden její kapelník, Jan Venas ml. I on sám však s pomocí svého mandocella dokázal (pravda – i díky zesilovací aparatuře obohacené o různá zlepšovátka zvuku) rozeznít celý chrámový prostor.

V době, kdy jsem se chystal odjet za svými dalšími povinnostmi, se sjížděli hasiči, členové spolku Vltavan, a další, kdo se měli zapojit do průvodu, který byl k této příležitosti uspořádán. A tím spíše jsem nemohl stihnout mši celebrovanou pražským arcibiskupem kardinálem Dominikem (civilním jménem Jaroslavem) Dukou, protože ta měla začít až v 18 hodin. Nicméně v pauze mezi dvěma částmi vystoupení Jana Venase jsem si našel čas aspoň na malou procházku k soutoku Kocáby s Vltavou a po historické části Štěchovic, což ovšem v podstatě znamená jednu poměrně úzkou ulici. Zástavba Štěchovic nikterak zvlášť městský ani starobylý charakter nemá.

Jejich hodnotu totiž představují hlavně památky 20. století: již zmíněný kostel svatého Jana Nepomuckého a vedle něj významné památky technické: most Edvarda Beneše ze Štěchovic na Brunšov (ten už nepatří pod Štěchovice, nýbež pod sousední obec Hradištko) a dvě přehrady na Vltavě. Ptá-li se kdo, které dvě, pak tou první je samozřejmě ta štěchovická. Ale ta druhá? Inu, ta slapská, byť jen z půlky. Osada Třebenice – a s nimi levobřežná část hráze slapské přehrady – totiž leží na štěchovickém, nikoli slapském katastru, pravobřežní část přehradní hráze patří pro změnu do obce Rabyně v okrese Benešov; hráz slapské přehrady tak má se Slapy společné vlastně jen to jméno.

Po celou dobu byla možnost prohlídky kostela, která je jinak možná obvykle před nebo po bohoslužbách, kdy na ni obvykle nebývá právě nadbytek času. Chrám přitom je, jak již bylo řečeno, jednou z nejzajímavějších sakrální památkou v širokém okolí (všimli jste si, že zřejmě žádné dva sloupy v celém kostele nemají stejné hlavice?), a pokud jde o sakrální architekturu 20. století, možná vůbec nejzajímavější. A tak možná neprohloupili ani ti, které kulturní pořady ani trhy nelákaly, a cestu do Štěchovic vážili právě jen kvůli prohlídce kostelních prostor – tentokrát na to bylo času opravdu dost – a je možné, že podobná příležitost se hned tak nenaskytne.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Kultura, Náboženství, Reportáže, Zprávy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zde je možno zanechat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s