Článek pro Novoknínský zpravodaj 2016/06 a další malá inventura Kocáby

V souvislosti se stavbou malé vodní elektrárny vzniká i cesta pro tah ryb

V souvislosti se stavbou malé vodní elektrárny vzniká i rybí přechod jezu

Část následujícího materiálu bude obsahovat informace, které se v tomto blogu v nějaké podobě už objevily – článek napsaný pro Novoknínský zpravodaj a v jeho letošním 6. čísle uveřejněný totiž čerpal právě převážně z předchozích „inventur“ prací na Kocábě, včetně onoho nešťastného „vyzmizíkování“ poměrně dlouhého úseku chodníku v Kozohorské ulici.

Další informace se pak budou týkat další soukromé „inventury“ prací na Kocábě ke dni 9. července 2016, konkrétně stavu prací na mostech (investorem je město) a na zpevnění břehů (investorem je státní podnik Povodí Vltavy). Již zde konstatujme, že v nejproblémovějším úseku jako by se práce zastavily (ani nedochází k nápravě ani se nepokračuje ve výstavbě, která se tak nešťastně projevila na „šířce chodníku“). A rovněž se zde objeví aspoň základní informace o budované malé vodní elektrárně u jezu pod Brunclíkovým mlýnem (na začátku bývalého náhonu k mlýnu Oulehlovu).

Takže nejprve článek z Novoknínského zpravodaje:

Mosty a chodníky

aneb

K čemu je dobrá transparentnost

Někteří to možná ještě nosí v paměti, jiní už pozapomněli a jiné to možná úplně minulo, ale začátkem roku 2012 vypukl velký poprask: k domu číslo 4 na náměstí Jiřího z Poděbrad začali majitelé zvenčí přistavovat schůdky, jimiž se mělo vcházet do prodejen v onom domě umístěných. Tehdy šlo o dvě schodiště, po nějaké době, když už ty největší vášně utichly, přibylo ještě třetí. Mnozí to vnímali jako další jizvu na tváři hlavního náměstí, jiní upozorňovali, že se takto zmenšuje využitelná šířka chodníku. Jak čas plynul, většina si zvykla. Ty schůdky koneckonců nejsou zdaleka jedinými, které zasahují do plochy náměstí a chodník je v těch místech i tak poměrně dost široký. Fasáda samotného domu byla opravena a až na nové dveře do prodejen zachovává dosavadní charakter, takže ten svému okolí ostudu nedělá. Paradoxní přitom je, že to, co se tehdy stalo předmětem kritiky, nevzniklo na základě libovůle majitelů domu, nýbrž na základě požadavků orgánů památkové péče. A tak asi nejzávažnější vadou onoho řešení je to, že právě pod těmi schodišti je v hloubce několika desítek centimetrů nataženo elektrické vedení ČEZu, takže pokud bude potřeba část kabelu vyměnit, bude nutno ty schůdky rozebrat.

Ale proč se k té takřka zapomenuté aférce vracím: letos se konečně rozběhly práce na odstraňování povodňových škod z 2. června 2013 a – diplomaticky řečeno – ne vše, co se v jejich rámci děje, budí frenetické nadšení.

Část prací probíhá v režii města, kterému se již loni v únoru podařilo získat dotace na obnovu všech mostů a lávek a komunikací v městském vlastnictví; celkem jde o šest mostů, tři lávky a tři cesty. Tyto dotace musí být vyčerpány (a tedy mosty dokončeny) do konce letošního roku; přitom v době psaní tohoto článku se práce teprve zvolna rozbíhají.

Navíc zatím ani nebylo zveřejněno ani to, jak mají ony mosty po obnově vypadat – aspoň já jsem si toho nevšiml. Přitom by to zodpovědělo některé otázky, které mohou při pohledu na usnesení zastupitelstva ze dne 19. února 2015 vytanout: například proč obnova lávky u Šrámků (z Tyršovy ulice na Tylovo náměstí; 2 175 525 Kč) má vyjít 2,3krát dráž než obnova dosud velmi podobné lávky U jezu (tj. u Brunclíků, naproti vyústění ulice Na Vyšehradě; 941 860 Kč). A proč lávka U koupelny má být proti té u Brunclíků dražší dokonce více než pětinásobně (4 879 494 Kč). Bez zveřejnění jakýchkoli výkresů či projektových studí zůstává vše v oblasti dohadů a jen ta skutečnost, že posledně zmíněná lávka je oproti předchozím dvěma zhruba dvojnásobně dlouhá a překonává nejprve Kocábu a pak ještě Voznický potok, je aspoň částečným vysvětlením cenového rozdílu. Podobně by tomu bylo v případě cen těch mostů, i když tam rozdíly většinou nejsou tak nápadné (jen cena prací na těch mostech, které mají být „pouze“ opraveny, je pochopitelně výrazně nižší než na těch, které čeká kompletní výměna). A možná by stálo za to zamyslet se i nad tím, proč se vyhlášení výběrových řízení na ony mosty nejspíš vůbec nedostala k firmě, která ve městě sídlí a podniká v tomto oboru.

Zatímco mosty, u nichž lze přes někdy záhadně působící rozdíly v cenách očekávat, že jejich vzhled sice nenadchne (něco podobného, jako je třeba Mariánský most v Ústí nad Labem, je žel daleko mimo možnosti města), ale doufejme ani neurazí (a na obnově cest snad také není příliš co zkazit), způsob úprav břehů Kocáby prováděných v režii státního podniku Povodí Vltavy, zdá se být, vyjádříme-li se slovy spisovatele Vladislava Vančury, poněkud nešťastným.

Někde se nábřeží poměrně výrazně mění (proti předchozí podobě mi připadá tak nějak „sterilní“) – ale na to bychom si asi dříve či později také zvykli – stejně jako nám už většinou nepřijdou divné ty schůdky do domu číslo 4 a jako jsme si – a v tomto případě asi většinou rádi – zvykli na novou podobu kdysi nevzhledně krabicovitého obchoďáku na náměstí (jen to železářství v centru města nám schází, i když aspoň částečnou náhradou je rozšíření sortimentu prodejny stavebnin pana Dekastella). Horší je to, že práce prováděné firmou Alstap, s.r.o. na zakázku státního podniku Povodí Vltavy, vedou k ještě většímu zúžení chodníků než výše zmíněná schodišťátka – a to jako na potvoru v místech, kde šířka chodníku ani dříve nepřipomínala dálnici. Přesněji mezi mosty u Čermáků a u Hřebíků v Kozohorské ulici chodník zmizel prakticky úplně. Přitom před nynějšími úpravami se tam (byť v nijak závratné šířce) vešel, a to i přesto, že zrovna tam byla situace komplikována sjezdem k (nyní již zrušenému) brodu. A na chodce a chodníky Alstap (či Povodí Vltavy) příliš nemyslí ani v jiných úsecích nynější Kozohorské ulice (kde by nejen zachování, ale i mírné rozšíření chodníků bylo možné bez větších problémů).

V té souvislosti se naskýtají dvě otázky. Tou první je, co se nyní dá dělat, když práce už tolik pokročily. Zda existuje nějaká možnost nápravy. Možná ano, pokud se ukáže, že ten úzký proužek, na němž se původní chodník nacházel, patří městu a Povodí Vltavy do něj nemělo nijak zasahovat. (Zkoušel jsem si to ověřit na Internetu, ale ať jsem na uvedený pozemek klikal myší, jak chtěl, vždy mi kurzor přeskočil na jiný pozemek, takže to, co jsem se chtěl dovědět, jsem se nedověděl.) Pak by možná bylo možné požadovat nápravu. Nebo se zkusit s Povodím Vltavy aspoň dohodnout.

A tou druhou pak je, proč se na „zrady“ v projektu nového vzhledu říčních břehů nepřišlo už dříve. Nedostaly se snad plány vůbec na radnici? Nebo je to trochu jinak? Plány se na radnici třeba dostaly – jen kvůli návalu jiných starostí nebyly prohlédnuty dostatečně důkladně, protože nikdo z kompetentních podobný „podraz“ neočekával.

Uvedené případy ukazují, že ta transparentnost, o níž se před minulými volbami tak hezky zmiňovaly obě kandidující strany, by měla svůj smysl. Protože pokud by plány jak těch mostů, tak těch úprav říčních břehů byly s dostatečnou publicitou zveřejněny, mohli by se k nim občané vyjadřovat. A i kdyby většinu komentářů tvořily povzdechy věčných kverulantů, třeba by se mezi nimi objevily i poznámky smyslu nepostrádající, věcné a konstruktivní. A třeba by se včas dostaly i na Povodí Vltavy a my bychom se nyní nedivili, jak nám prakticky přímo před očima zmizel kus chodníku.

Miloš Hlávka

P. S.: Když už máme tolik mostů a lávek, možná by stálo za to je nějak pojmenovat. Ale to není nic, co by nesneslo odkladu, takže o tom snad někdy příště.

Poznámka: Ilustrace, které se objevily v Novoknínském zpravodaji, zde vynechávám, protože se v tomto blogu objevily již dříve.

Inventura prací na Kocábě ke dni 09.07.2016

 

Nejprve mosty a lávky.

  • Mosty
    • Železný most z Kozohorské ulice na Frankovu stezku: práce zatím nezačaly.
    • Most k letnímu kinu: práce dosud nezačaly.
    • Most k domu čp. 331 – betonují se pilíře – ten na levém břehu už je vybetonovaný (most by měl být hotov údajně do konce září – avšak to není ověřeno z nezávislých zdrojů).
    • Most u Čermáků – práce zatím nezačaly.
    • mosty v Paškově a Masnerově ulici (u někdejšího pivovaru) – nejsou majetkem města, nýbrž kraje (vedou přes ně silnice II. třídy), jejich případná obnova (kterou by si zasloužily) není součástí čerpání dotací poskytnutých městu
    • most ke Hrádku, Tylovu náměstí a na Potůček – práce dosud nezačaly
    • most z Tyršovy do Jatecké ulice: vyvazují se armatury jeho opěrných pilířů na březích, připravuje se bednění
  • Lávky
    • Práce vesměs dosud nezačaly


Práce na zpevnění břehů

  • Úsek mezi mostem na Frankovu stezku a mostem k letnímu kinu – práce dosud nezačaly; v blízkosti samotného mostu by snad ani nebyly potřeba. Horší je to o něco níže, kousek nad mostem k letnímu kinu (zhruba naproti vyústění pěšiny z Jalovčin), tam se opěrné zdi nábřeží téměř hroutí.
  • Úsek mezi mostem k letnímu kinu a mostem u Čermáků – rozpracováno. Práce se v poslední době zastavily, možná právě v souvislosti se způsobem „řešení nábřežního chodníku“ (někteří spoluobčané při hodnocení uvedené záležitosti používali i poněkud méně diplomatické výrazy než já ve výše ocitovaném článku pro Novoknínský zpravodaj). V sousedství mostu u Čermáků zůstala čtyři pole zábradlí, jež tam byla už na začátku června 2016, žádná nepřibyla ani neubyla – že by někdo vymýšlel, jak tento nonsens napravit? Nebo snad dojde rovnou na soudní spor?
  • Úsek mezi mostem u Čermáků a jezem u Brunclíků – práce v režii Povodí Vltavy dosud nezačaly (že by ze stejných důvodů, z jakých se zastavily v úseku předchozím?).
  • U samotného jezu – při levém břehu – vzniká malá vodní elektrárna.
  • Úsek mezi jezem u Brunclíků a mostem v Paškově ulici – rozpracováno, od poslední kontroly se práce příliš nepohnuly
  • Úsek mezi mostem v Paškově ulici a mostem ke Hrádku – nic výrazného se neděje
  • Úsek mezi mostem ke Hrádku a lávkou od morového sloupu do Tyršovy ulice – již dříve bylo vybagrováno koryto, zda zde proběhnou další práce (například na zpevnění opěrné zdi nynější Tyršovy ulice), je otázkou – možná to zde není nijak nutně zapotřebí.
  • Úsek od lávky mezi morovým sloupem a mostem z Tyršovy do Jatecké ulice – pracuje se; v okolí domu číslo 114 došlo k nápravě prvního pokusu o vybudování opěrné stěny, který dopadl dost příšerně – současná podoba již hotového úseku opěrné stěny vypadá o poznání lépe než koncem května tohoto roku, takže zde snad lze firmy, které na věci pracují s jistou dávkou opatrnosti pochválit.
  • Úsek od mostu do Jatecké ulice zhruba k fotbalovému hřišti – pracuje se (zejména od onoho mostu dolů jde – aspoň při levém břehu – o práce dost intenzívní, a to nyní u levého břehu (voda je zde svedena do pravé části koryta)


Malá vodní elektrárna

  • Vzniká na levém břehu Kocáby u jezu, od něhož kdysi vedl náhon k Oulehlovu mlýnu, v blízkosti místa, kde bývalo jeho stavidlo. Jedná se o soukromou iniciativu investora z Řevnic, zřejmě nadšence.
  • Na stavbu, jejíž ekonomická návratnost bude hodně dlouhodobá (pokud nějaká), nebyly podle sdělení investora čerpány žádné dotace, takže státní ani městský rozpočet tím zatížen nebude a dokonce ani Brusel z toho nevykrvácí.
  • Elektrárna má být vybavena Kaplanovou turbínou (očekávaný výkon asi 35 kW, pokud si dobře pamatuji)
  • Součástí stavby je i rybí přechod – neboli jez by po vybudování elektrárny měl být pro ryby průchodnější (zejména pro jejich překonávání jezu proti proudu – mělo by to být podobné stavu například na tomto obrázku: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Fischtreppe_Isar_bei_Pullach.jpg – i když v tomto případě by mělo jít o přechod méně strmý a samozřejmě svou velikostí odpovídající velikosti Kocáby); stavbu tedy možná přivítají ještě radostněji rybáři než ČEZ (dosavadní stav jezu, zejména při nižších průtocích, byl pro ryby opravdu vážnou překážkou).
  • I výtok by měl být řešen tak, že by se zmenšilo zanášení dna nádrže nad jezem usazeninami.

Z ulice Pod Sady je nyní vidět průřez jezem, jehož část byla kvůli výstavbě elektrárny ubourána. Lze tak spatřit i dřevěné trámy, které jej zpevňují uvnitř. Pokud se dřevo nachází pod úrovní hladiny, kam nemá přístup kyslík, což v případě jezů bývá, nemůže být je napadeno hnilobnými mikroorganismy, které ke svému životu kyslík potřebují.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Kocába, Komunální politika, Nový Knín, Starý Knín se štítky , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zde je možno zanechat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s