Oslavy třístého výročí slapského kostela

Během výroční bohoslužby byl chrám zaplněn jako málokdy v poslední době

Během výroční bohoslužby byl chrám zaplněn jako málokdy v poslední době

Ve Slapech (okres Praha-západ) se dne 22. října 2016 slavilo. Důvodem bylo třísté výročí tamního nevelkého sice, avšak umělecky velmi hodnotného kostela svatých Petra a Pavla. Kostel se sice začal stavět o nějaký ten rok dříve – zdá se, že už koncem 17. století, navíc měl velmi pravděpodobně staršího předchůdce, nicméně datum 1716 se nachází na výmalbě chrámové kupole, kterou se podařilo odkrýt při restaurátorských pracích někdy kolem roku 1912, a od té doby se pokládá za letopočet vysvěcení chrámu, tedy jeho – moderně řečeno – uvedení do „rutinního provozu“ (i když část nynějšího mobiliáře byla pořízena později).

Před půl desátou se u zdi zámeckého parku na jižním okraji obce, odkud měl vyrazit průvod ke kostelu, začali shromažďovat občané místní, z dalších obcí (nyní štěchovické) farnosti i z větší vzdálenosti, slavnostní stafáž tvořili uniformovaní hasiči s prapory, představitelé obce, pozvaní zástupci obcí okolních (včetně novoknínského starosty Tomáše Havlíčka), nechyběla ani ryčná dechovka a pochopitelně ani církevní představitelé – místní farář P. ThMgr. Paweł Adam Dębek a hlavní celebrant výroční mše svaté strahovský opat P. Michael Josef Pojezdný, O. Praem.

Start průvodu byl plánován na půl desátou, ale jak už je v Čechách obvyklé, úplně na minutku přesně se to nestihlo. Ostatně nebylo kam spěchat – začátek bohoslužeb byl plánován na hodinu desátou a kostel byl odtamtud pár set metrů. A tak ještě nějakou dobu probíhaly neformální rozhovory, pak se pořizovaly hromadné fotografie všech účastníků a účastnic – a až pak se konečně začal průvod formovat. Jeho trasa vedla bránou do zámeckého parku, pak kolem zámecké budovy, napříč kolonádou navazující na její severozápadní stěnu, z parku k budově slapského obecního úřadu a pak už k severu ke kostelu.

Tam byli nejprve oficiálně přivítáni všichni, kdo se na slavnost dostavili, zaznělo několik dalších krátkých proslovů (nejprve slapský starosta František Neužil a pak Petr Macek – jeden ze spoluautorů knihy Slapy a Santini) a organizačních pokynů (žádost k publiku, aby se zapisovalo do pamětních listin, jež budou zaletovány do kazety a uloženy do chrámové věže, aby snad za dalších 300 let podala svědectví o dnešní době), načež následovala slavnostní mše svatá, jejímž hlavním celebrantem byl, jak již zmíněno, opat premonstrátského kláštera v Praze na Strahově P. Michael Josef Pojezdný, O. Praem. Bohoslužba tentokrát nebyla doprovázena ani lidovým ani sborovým zpěvem (nepočítáme-li Gloria, Sanctus a Agnus z Břízova ordinaria), nýbrž orchestrálkami v podání dechovky, která doprovázela už průvod skrz zámecký park.

Následoval křest již zmíněné knihy. Vedle slapského starosty a církevních představitelů se mezi „kmotry“ zařadila i známá populární zpěvačka Lenka Filipová. A pak už mohla kniha do prodeje (k mání byla za 350 Kč) a Lenka Filipová – po krátké technické přípravě – na pódium, dá-li se ten flíček pod kazatelnou takto nazvat. Zde měla krátké vystoupení – asi šest písniček zaznělo, podle mě příliš málo na to, aby se to dalo nazvat koncertem. Ale pro návštěvníky to bylo zadarmo (dokonce ani obvyklá kostelní sbírka při mši neproběhla – snad jediné místo, kde se vybíraly od lidí peníze, byl prodej té knihy) a darovanému koni se nekouká na zuby.

Po jeho skončení se lidé rozprchli k občerstvení jižně od kostelní lodi, někteří se postavili do fronty na autogramiádu.

Program v chrámových prostorách byl završen komentovanou prohlídkou chrámu, která začala krátce po 12.15 hodině. Vedl ji již zmíněný Petr Macek (neplést se stejnojmenným novinářem z Blesku – tento pán se zabývá psaním textů „poněkud“ jiného charakteru), vedoucí kolektivu autorů, kteří se podíleli na vzniku již zmíněné knihy Slapy a Samtini, a podle toho samozřejmě vypadala i kvalita výkladu – tj. byla opravdu na výši. V krátkosti byla představena historie předcházející stavbě nynějšího kostela (včetně písemné zmínky z roku 1137 o stavbě baziliky svatého Gotharda ve vsi „Zlapi“ – která byla považována za předchůdkyni nynějšího kostela; nyní se ovšem předpokládá spíše to, že jedno písmenko v tom zápise bylo tak trochu chybně a zápis se ve skutečnosti vztahuje k nynějšímu městu Slaný, kde se dodnes nachází chrám svatému Gothardovi zasvěcený – v nynější podobě to je gotické bazilikální trojlodí, nicméně bezpečně postavené na místě baziliky románské; naproti tomu ve Slapech na nynějším místě žádné pozůstatky románské stavby dosud nalezeny nebyly a myšlenka, že by v těchto místech stála zrovna bazilika, zdá se být značně nerealistickou). A poté byl představen nynější chrám, jehož stavba začalo nejspíš už koncem 17. století, přičemž Jan Blažej Santini – Aichel na ni byl povolán, když už byla rozestavěna. Tudíž nejde o čistě santiniovskou stavbu, avšak i zde jsou stopy tohoto génia barokní architektury patrné velmi dobře. Zmínit lze například tři z oltářů. Ty nejsou přistavěny ke zdi, nýbrž vyvedeny přímo ve štuku, jako přímá součást chrámové architektury. Pozoruhodný je zejména hlavní oltář – na rozdíl od jiných oltářů té doby se na něm nenajdou „architektonické“ prvky (sloupoví, římsy apod.) – což ovšem souvisí právě s tím, že oltář (přesněji jeho retábl) je právě jen a jen štukový. Tento oltář je možno považovat za předstupeň k pozdějšímu oltáři v jednom z vrcholných Santiniho chrámů, totiž v kostele svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, který je zcela oprávněně na seznamu UNESCO. Další dva štukové oltáře (tedy olrářní retábly) jsou pro změnu organicky začleněny do architektonických prvků – konkrétně pilatrů – chrámové lodi. Takto podrobně byly zmíněny i další pozoruhodnosti této pozoruhodné kostelní stavby, u oltářů i dalšího vybavení, případně výmalby, byla zmíněna i jejich symbolika. Ostatně pan Macek spolu s Kateřinou Adamcovou, Martinem Mádlem a Michalem Továrkem o tom napsali celou již zmíněnou knihu o téměř 150 stranách formátu zdaleka ne kolibřího. Kdo se prohlídky zúčastnil, rozhodně neprohloupil. Aspoň pokud ho architektura a její dějiny aspoň trochu zajímají.

Kapela se po bohoslužbách rovněž nerozešla do svých domovů – ještě když jsem odcházel kolem 13.40 hodin ze Slap domů, bylo její tóny slyšet ze slapské hospody U Neužilů, kde oslavy nejspíš pokračovaly něčím jako méně oficiální až neoficiální „afterparty“.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Dějiny, Kultura, Náboženství, Reportáže, Slapy se štítky , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zde je možno zanechat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s