Noc sokoloven proběhla i v Novém Kníně

Ohýnek před sokolovnou

Letos proběhla v Novém Kníně poprvé Noc sokoloven, akce, kterou se Česká obec sokolská snaží popularizovat svou činnost a hlavně své cvičební budovy, které dotvářejí podobu mnoha (nejen) českých měst a obcí. Oproti jiným českým tělocvičným jednotám u nás proběhla o den později, snad i proto, že v sobotu lidé mívají přece jen víc času než v pátek.

Před sokolovnou

Před sokolovnou

V 17.00 hodin, na kdy byl ohlášen začátek, se zdálo, že akce se poněkud mine s úspěchem, protože na místě byli v zásadě jen pořadatelé, avšak jak šel čas, obavy o osud akce se mohly pomalu, ale jistě rozplývat – lidé se dostavili a mnozí si akci opravdu užívali. Její součástí byla výstava materiálů z minulosti i současnosti (zejména) knínských sokolů. Mohli jsme si tak všimnout, že podle původního projektu měla novoknínská sokolovna vypadat trochu jinak, aspoň pokud jde o řešení okolí vchodu, což ovšem souviselo s tím, že původně měla stát jinde (avšak tam by nebyl dostatečný prostor pro cvičiště; proto bylo nakonec zvoleno současné místo.

Součástí večera byla i obsáhlá přednáška novoknínského kronikáře pana Josefa Máchy, která se věnovala sice především novoknínskému Sokolu, avšak občas odbočovala k dějinám města jako takového. Po jejím skončení následovala prohlídka sokolovny, při níž byla možnost navštívit i ta její zákoutí, jež obvykle nebývají jejím běžným návštěvníkům přístupná; zejména šlo o půdní a sklepní prostory. Během prohlídky tak bylo možno ověřit si na vlastní oči tvrzení pořadatelů, že největší současnou bolestí sokolovny je stav její střechy – rozpočet na její opravu se však v současnosti pohybuje kolem dvou miliónů korun. Sokolové se snaží potřebné prostředky sehnat, zatím se to příliš nedaří. Snad se podaří smůlu protrhnout a sokolovnu dát i po této stránce do pořádku, tato architektonicky velmi kvalitní budova by si to nesporně zasloužila.

A pak už se přítomné děti vydaly hledat poklad a nakonec se všichni sešli u ohýnku, kde se opékaly nějaké ty špekáčky a nechyběla ani trocha kultury. A ti, kdo si přinesli vlastní spacáky, budou mít ještě možnost v budově přespat.

Každopádně jsme se mohli na vlastní oči přesvědčit, že cesta Sokola dějinami pokračuje, přestože mnohé z jeho historického (zejména prvorepublikového) koloritu (možná k lítosti nejstarších pamětníků) odvál čas a například slety již nejsou tak masovou záležitostí, jakou byl ještě ten v roce 1948 (a po němž následovala vlna represí ze strany tehdy čerstvého režimu).

A poděkujme všem, kdo akci připravili a samozřejmě i těm, kdo tak obětavě pečují o fungování knínského Sokola – a tím i o sokolovnu, která je nejspíš nejpozoruhodnější budovou z těch, které našemu městu dalo relativně nedávno skončené dvacáté století.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nový Knín, Reportáže, Zprávy se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zde je možno zanechat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.