…a nastala tma po celé zemi…

Radek Rejšek zahajuje koncert

Radek Rejšek zahajuje koncert

Dne 29. října 2018 se v novoknínském kostele svatého Mikuláše uskutečnil varhanní koncert absolventek českobudějovické konzervatoře Evy Vlkové, Elišky Leitkepové a Ludmily Nechvátalové a jejich pedagoga Radka Rejška. Podle plakátu ve vývěsce kostela byly na programu varhanní skladby období romantismu, avšak troufám si tvrdit, že ne všichni autoři se do tohoto období vešli.

Na programu byly tyto skladby:

Francisco Casparini Sonata in e
Johann Heinrich Buttstett Preludium C dur
Bedřich Antonín Wiedermann Elegia
César Franck Non troppo lento
Noel Angevin (ze sbárky L‘Organiste)
Petr Eben Malá chorální partita (výběr částí)
Leon Boelmann Priere a Notre Dame (z Gotické suity)
Bedřich Smetana Šest preludií pro varhany
Thommas Adams Alla Marcia
Arthur Foote Pater noster
Cesar Franck Preludium C dur (ze sbírky L‘Organiste)
Theodor Dubois Fanfare

Přiznávám, že ze začátku jsem v jednotlivých skladbách trochu tápal – asi jsem jednu pauzu ve skladbě považoval za pauzu mezi skladbami. Nicméně nejpozději při Petru Ebenovi bylo jasno – jeho skladatelský styl z toho, co znělo předtím, vyčníval a jasně upomínal na dobu, v níž uvedený skladatel žil a tvořil. A pak už to bylo jasné. I Smetanův styl byl nezaměnitelný, název Adamsovy skladby Alla Marcia jasně předznamenával pochodový styl a koneckonců i název poslední ze skladeb dával vědět, „o čem to asi tak bude“ – a opravdu bylo.

In tenebris... aneb Děkovačka v temnotách

In tenebris… aneb Děkovačka v temnotách

Pozoruhodné bylo to, že téměř přesně v okamžiku, kdy dozněla poslední skladba, vypadl proud a nastala tma. Sice ne jako v pašijích – a v názvu tohoto článku – po celé zemi, ale po celém kostele určitě. Účinkující tak sestupovali temným schodištěm, svítíce si pouze svými mobily (oněmi „hračičkami“, bez kterých si dnes své životy nedokážeme téměř ani představit, ale přitom ještě před nějakými 30 lety jsme nic takového neznali, ba byli jsme rádi, když na nás došla řada ve frontě na telefonní přípojku, tedy pevnou linku).

A zrovna když děkovačka skončila, povedlo se proud zase nahodit – a účinkující se vydali zpět na kůr pro své věci a pak do jedné z místních restaurací na večeři. Doufejme, že jsme jim poradili tu správnou, o níž jsme se shodli, že se v ní vaří nejlépe.

A přiznejme si ještě jednu věc: asi největší vadou celého koncertu byla návštěvnost – taková akce si jistě zasloužila více diváků než těch zhruba třicet (nepočítal jsem to přesně, zpočátku nás bylo ještě méně, část lidí však přišla po začátku, kdy jsem se soustředil na hudbu a nikoli na „počítání oveček“, tedy publika.

Další koncert proběhne v příbramském kostele svatého Jakuba zítra, tj. 30. října 2018; repertoár se bude nepatrně odlišovat, což je dáno tím, že pedagogický sbor tam bude zastoupen nikoli RadkemRejškem, nýbrž Pavlem Šmolíkem.


A protože ne všechna jména skladatelů uvedená na programu jsou všeobecně známá, rozhodl jsem se trochu zapátrat.

A zde poděkujme technickému pokroku, Mezisíti a speciálně elektronické encyklopedii zvané Wikipedie. Protože právě díky ní se podařilo během pár hodin identifikovat skladatele, po nichž bychom v době předmezisíťové pátrali po různých knihovnách asi velmi dlouho /s něčím by snad pomohla Encyclopædia Britannica, ale ve které knihovně ji tehdy měli? Snad v Klementinu a to asi jen prezenčně – domů to asi nepůjčovali. Neboli nemohl bych takto „machrovat“… 🙂

Ale konečně snad k těm skladatelům:

Zde ovšem nutno podotknout, že hned v prvním jménu je nejspíš chyba – skladatele jménem Francisco Casparini jsem nikde při nejlepší vůli nenašel – zřejmě je míněn Francesco Gasparini, italský skladatel žijící v letech 1661 – 1727. (Předmětnou skladbu – zahranou ovšem na varhany, které jsou v lepším stavu než ty novoknínské – naleznete například zde: https://www.youtube.com/watch?v=kXFZ0LjIvT8.)

Johann Heinrich Buttstett byl německý skladatel, žijící v letech 1666 – 1727, předmětnou skladbu jsem nikde nenalezl (ale třeba jsem neměl trpělivost s hledáním).

Podstatně blíže k současnosti jsme se dostali ve skladbě Bedřicha Antonína Wiedermanna, protože tento rodák z Ivanovic na Hané, varhanní virtuos, pedagog a skladatel, žil v letech 1883 až 1951.

Ke známějším skladatelům (a těm, které lze směle zařadit do období romantismu) patří belgicko-francouzský skladatel, pedagog, varhaník a klavírista César Franck, rodák z Lutychu, žijící v letech 1822-1890.

Těm, kteří se ve varhanní a vůbec tzv. vážné hudbě aspoň trochu vyznají, že s osobností Petra Ebena se opět přesouváme téměř do současnosti. Zmíněný skladatel, který se narodil v roce 1929 v Žamberku, opustil tento svět před pouhými jedenácti lety, 24. října 2007.

Ne zcela přesně byl v programu uveden Leon Boellmann, francouzský varhaník a skladatel, který žil v letech – 1862 až 1897 (dožil se tedy jen 35 let, podobně jako Wolfgang Amadeus Mozart – vlastně ještě o několik měsíců méně) ve jménu a příjmení chyběla ta správná nabodeníčka. Správný pravopis je Léon Boëllmann.

In tenebris - děkovačka v temnotách

In tenebris – děkovačka v temnotách

Bedřicha Smetanu v Čechách snad představovat netřeba, že někdo takový existoval, by možná mohli vědět i pravidelní posluchači Radiožurnálu a podobných rozhlasových stanic, které podobnou hudbu okázale ignorují.

Zřejmě nepřesně byl v programu zapsán Thommas Adams – správně má být v křestním jménu o jedno „m“ méně, tj. Thomas Adams. Navíc žili dva poměrně známí skladatelé tohoto jména a příjmení. První z nich v letech 1785 až 1858, druhý v letech 1857 až 1918. Podle skladby, která při koncertu zazněla, šlo o prvního z nich.

S dalším skladatelem jsme se přesunuli do USA, konkrétně do Bostonu. Arthur Foote žil v letech 1853 – 1937. V letech 1878 – 1910 působil jako varhaník v tamním unitářském kostele (First Church in Boston).

A konečně Theodor Dubois, v originálním pravopisu Théodore Dubois, byl francouzským skladatelem, který žil v letech 1837 – 1924.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Kultura, Náboženství, Nový Knín, Reportáže se štítky , , , , , , , , , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zde je možno zanechat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.